Názory k článku Dnes važím já!

Teď se pohybujeme tak někde v roce 2000-2001. Je pravda, že mi vůbec nedošlo, že bych měla usadit svoje vzpomínky do správného letopočtu, protože jsem si deník nevedla a jde opravdu jen o vzpomínky.
Knižně...no, jsem v tomhle směru úplný laik a upřímně řečeno nemám vůbec ponětí, jak se dosáhne toho, aby něco vyšlo knižně. Mám matnou představu, že existují nějací vydavatelé, možná literární agenti (?), ale vzato kolem a kolem, není to moje parketa.

Milá MAceško,opět skvěly a povzbudivý článek.Děkujem a těšíme se na další příběhy.

Macesko, vzdycky si rada prectu Tve prispevky, je to balzam na dusi a taky je v tom hodne navodu jak co delat

kradeze jsou ve vsech rodinach, jenom se o tom nemluvi, napr. ve skole deti kradly nanuky v obchodu, znam jednu rodinu tam kradly 3 lety a 4 lety deti, napr. knizku, mydlo, luj na rty, kdykoliv byly v obchode dalo se to ocekavat, a navic mazane, starsi navedla mladsi aby to vzala a dala si to do kapsy, no kdyz jsem to zjistila tak jsme to sly vratit do obchodu, ale prodavacky tomu nechteli rozumet, ale kdyz u nas u domu jedno maly dite v drogerii vzalo zvykacku tak na ne prodavacka zavolala policajty, nevim ty jedny byly blond a i kdyz vim ze ta prodavacka to musela videt delala jako nic, ty druhy byly tmavovlasky, svet je nespravedlivej, treba staci dat detem maly kapesny nebo jejich nakupy predem prodebatit, ty vikendy a listecky si nadelujte casteji je to krasa

nemám slov. Tak jen tleskám! Vaše příspěvky čtu vždycky jedním dechem. Moc vám fandím.

Musím říct, že to je opravdu příběh pomalu jako z pohádky,...při čtení mi až vyhrkly slzy,..je to krásné,..držím palce a přeji, aby Vám to takhle klapalo i nadále,...

Maruška