Názory k článku Markýz de Sade junior

Kdysi dávno, v době kdy jsem neměla děti mi moje kamarádka dala přečíst knížku s tímto nebo podobným názvem. Byly v ní neuvěřitelné příběhy rodičů, kteří byli týráni svými mnohdy ani ne ročními dětmi. Mě to tenkrát připadalo neuvěřitelné, ale kamarádka se též potýkala s tím, že její syn oba rodiče týral. On je sice nemlátil, ale měl na to své metody, odmítáním jídla a pití počínaje a neutuchajícím řevem konče. Kdybych to neviděla na vlastní oči. tak bych nevěřila, že tak malé dítě (asi rok a půl) je schopno takto promyšleně rodiče týrat. Kamarádka na něj opakovaně použila doporučenou metodu "pevného objetí". Poprvé ho takto držela asi 3 hodiny (do doby, kdy se přestal vzpouzet a "uznal převahu matky"). Opakovala to několikrát, vždy už kratší dobu. Z prázdninového společného týdne odjížděl klučík ne sice jako anděl, ale podstatně hodnější než dřív a už mu to vydrželo. Kamarádka též chodila do práce, chlapec do jeslí a zřejmě tímto chtěl na sebe upoutávat pozornost. Myslím, že tyto projevy vůbec nejsou mezi dětmi tak vzácné, jen se o nich nemluví, jako o spoustě dalších. Rodiče se často bojí, aby nebyli v očích svého okolí považováni za neschopné a krkavčí matky a otce. Nakonec tato diskuse je toho důkazem.

Já je mám taky docela daleko, ale po cestě do práce a jezdíme autem. DOst lidí z mého okolí na mě zezačátku koukalo divně, nicméně poté co poznali naše děti, tak uznali, že jim jesličky ohromě svědčí.

Petrunelo, možná máš klidné dítko a nikdy to nezažiješ. Podle mě je to u určitých typů dětí v období kolem 2 roku mormální chování. Je třeba zakročit, aby dítko vědělo, že se to nesmí. Ale osobně si myslím, že v tomto případě nejde o žádnou formu deprivace. Monty je milující máma, mírně vyčnívající z konvenčních hranic. A to, že chlapeček stráví pár hodin u babičky - jé, kéž bych já měla taky takovou. Syn by byl šťastný, že má víc pozornosti a já bych byla ještě víc v klidu a spokojená, protože bych se denně dostala i kněčemu jinému, než rodičovským povinnostem. Někomu holt stačí dítě, vaření, seriály v TV a sem tam něco víc. A někdo, aby byl dobrým a spokojeným rodičem holt potřebuje víc toho víc. Já se počítám mezi druhou kategorii a můžu říct, že jsem na to hrdá.

Inspirovana knihou Dieta a ja od Penelope Leach, som sa zacala na problemy s detmi pozerat zo stranky deti…. Ak dieta robi veci, ktore ma privadzaju do amoku, snazim sa zistit, preco ich robi…. Myslim, ze dieta nebude dlho robit jednu a tu istu vec, ktoru robi z dovodu, ze chce rodica nastvat, ak mu nedame sancu tento efekt vytvorit …. Tym efektom moze byt aj nase nastvanie sa…. Preto deti, ktore su casto trestane, byvaju mnohokrat dokola trestane za to iste…. Jednoducho robia to, lebo vedia, ze tym bezpecne rodica nastvu… Horsie je to vtedy, ak je detsky protest odpovedou na nieco, s cim si nevedia poradit. Ziarlivost na mladsieho surodenca, ktoru rodicia nevidia alebo nechcu vidiet, nechut chodit do skolky, stresovany rodic, ktory nema cas na dieta…. Atd, to vsetko mozu byt priciny detskeho vzdoru… Za toto ho trestat moze byt podla mna osudnou chybou, ved dieta nam chce dat len najavo, ze sa neciti dobre…. A inac to nevie. Ja si na svojich detoch vsimam, ze ich neposluchanie a trucovanie sa zvysuje so zhorsovanim mojej nalady…. Ak som nervozna, mam vela prace a odstrkujem ich, vynucuju si pozornost takymto spravanim… Ak sa mi podari uvedomit si to a namiesto trestania sa im povenovat, dat im najavo svoju lasku, je to investicia, ktora sa mi rychlo vrati…. Ked som ja v pohode, deti su v pohode so mnou a ani nemusim sledovat, ci nieco nevyvedu… Ide to akosi samo….
Druhy pripad je, ze dieta robi vec, z ktorej sme na nervy, ale ktoru on nechape – vylieza na sporak, vbieha do cesty….. Je mi proti srsti trestat ho, ved to nechape… ale radsej pouzivam “zabranovanie tymto cinnostiam” a vysvetlovanie…. Preplesk po zadku je mnohokrat ucinnejsi, ale mnohokrat nim nezabezpecime to, ze ak sa na dieta nepozerame, danu vec neurobi….. Navyse, ako som pisala, je mi proti srsti, ale to je ina, prudko diskutovana debata, v ktorej sa na mna vyvali sprska kritiky, ze povazujem inych za tyranov a ze to nemozem posudit, lebo nemam deti, ktore to potrebuju, alebo ma zavalia mnozstvom pripadov z okolia, kde vsetci grazli vyrastli z netrestanych deti. S tym, samozrejme, ja nesuhlasim, ale nechcem teraz o tomto….
Vychova, ktoru uznavam, nie je o nekonecnej benevolencii a bez pravidiel, ale je o dobre, dobrom priklade a pochopeni toho druheho…. A pravidla je mozne dodrziavat aj takto. Najdolezitejsia vo vychove je laska k dietatu, trpezlivost a doslednost…. S nimi sa da dosiahnut urcite ovela viac ako s trestami…. Ja tymto nechcem polemizovat o trestoch, len mam pocit, ze sa pouzivaju ovela viac, ako je potrebne.
Drzim palce vsetkym rodicom, nech so svojich deti vychovaju spravnych dospelakov a nech im vychova prinasa
viac radosti ako starosti. Drzim palce!

Jano,
úplně s tebou souhlasím, ostatně před několika dny jsem sem psla to samé, totiž že si myslím, že Montiny "dovysvětlující" příspěvky v následné diskusi dojem z článku poněkud shazují. Ale taky jsem napsla, že možná právě ty diskuse Monty asi baví, tak reaguje a dovysvětluje a tím debatu rozdmýchává. Jen ať se baví.
J.