Názory k dotazu Jízda na kole

Ahoj Moniko,po přečtení tvého příspěvku na toto téma jsem se tě chtěla zeptat, kolik asi tak km a jaké terény jste jezdili a jak ses cítila.Sama jsem opět s počasím vyrazila na kolo,a cítím se fajn,ale všichni mi říkají, že jsem blázen. Jenže já když jedu, tak jedu, tzn. že udělám během dne 40 km ani nemrknu.No ale do kopečků mi to moc nejde.Můžeš mi prosím poradit. Díky a přeji hodně štěstí a radostí s tvým miminkem. Evča

Ahoj Magdaléno,

kolo jsem vyzkoušela asi v 18. týdnu těhotenství (dokonce po amniocentéze). V některých příručkách se píše, že kromě chůze, plavání a těhotenského cvičení je vhodným sportem pro těhotné ženy i rekreační cyklistika. Svůj nápad jsem prodiskutovala s paní doktorkou, která po kratším váhání nakonec souhlasila s tím, že budu jezdit jen po rovném, dám si pozor na pády a při sebemenší únavě toho okamžitě nechám.

S manželem jsme vyjeli na tři dny na Třeboňsko. Jenže – dokonale rovný terén tam je jenom na silnicích první třídy; lesní asfaltky jsou sice bez motorizovaného provozu, ale pořádně drncavé. Chce to při přejezdu každé nerovnosti vysednout ze sedla, stoupnout do pedálů a zároveň povolit ruce i nohy, aby do břicha nepřecházely žádné otřesy. A při vidině sebemenších problémů slézt a tlačit.

Výlety se konaly ve stylu „paní radová s paní lékárníkovou na velocipédu“. Z neustálých přejezdů nerovností a obavy z pádu (jezdím v klipsnách, které za jiných okolností považuji za bezpečnější než jízdu bez nich) jsem byla dost fyzicky i psychicky vyčerpaná, tak jsem tento sport po dobu těhotenství zavrhla a zůstala (prakticky až do porodu) u té turistiky, plavání a cvičení.

Myslím si, že jízda na kole by v bezproblémovém těhotenství sama o sobě asi nevadila, ale okolnosti, za jakých se provozuje, mohou být dost rizikové. Jestli to chceš vyzkoušet, tak si na sebe dej pozor.

Martina