Názory k dotazu Hádky na denním pořádku

Už jsem si četla spoustu příspěvků a můj problém se netýká jen přítele,ale i tchýně.Asi když bylo malému půl roku, dozvěděla jsem se o přítelově nevěře,o dluzích a o práci o kterou přišel.Když se nám syn narodil,byla jsem natolik vytížená a unavená,že jsem si ani nevšimla že přítel střádá a nudí se,zato já celý den lítala okolo miminka, kojení atd a přitom všem bydlíme v bytě s jeho rodiči,kteří hlídali jen v době kdy jsem šla na záchod či do sprchy,ale nějak jsem se nad tím nezaobírala,nevyžadovala pomoc,snadjsem si jen někdy přála,aby šli na procházku s kočárem a já se mohla trochu vyspat/Přítele jsem nechtěla zatěžovat,byl celý den v práci,nebo jsem si to myslela/Jsou oba v důchodu a upřednostnují vnučku,kterou v podstatě vychovávali!přitom to byli oni kdo chtěl společné soužití než si něco zařídíme,ale vůbec na nás nebrali ohled-když jsem se vrátila z porodnice,čekalo mě doma překvapení,2vnoučata 2 měsíce na prázdninách,neměla jsem chvíli klidu,jeden pokoj a plno!nebyl klid ve dne ani v noci a když děti odjeli,bylo to stejný.Nedovolila jsem si nic říct,snad proto že je to jejich byt a jejich nábytek což mě už bylo naznačeno daleko dřív,když jsem si chtěla pokoj zařídit podle svěho!Pořád jsem věděla,že to jednou skončí,tak jsem mlčela,ale po přítelově nevěře atd. jsem dostala takovou ránu do srdce,že jsem ztratila zájem o vše okolo mě.Byla doba vánoc,já po nocích brečela,ve dne tchýně,která si myslí že výchova mého dítěte by měla být podle jejích představ ,protože ona vychovala 4 děti,vnučku,kterou neustále s mým chlapečkem srovnávala,což nechápu dodnes proč,když její matka o ní neměla zájem a tak se jí raději ujala ona a já se to mám učit podle ní,proto mě nerespektuje,dělá naschvály,např, chci se najíst,malý řve a ona na proti sedí u stolu,pije kafe a kouká na nás.Příteli jsem odpustila,stal se z něho táta a vzorný přítel,ale důvěru v něm stále hledám.Stále bydlíme u jeho rodičů,přes všechna usílí mluvit s tchýní se mě nepodařilo,protože ona si myslí své a přes to vlak nejede.Kdyby jsme byli sami a já věděla že to musím zvládnou sama,neštvalo by mě to tolik,jako když máte okolo sebe jiné,kteří mohou,ale nemusí,ikdyž to že nestíhám je chyba těch druhých kteří nerespektovali výchovu mého chlapečka,tudíž vyžaduje pozornost a když ji nemá je zlý a vzteklý.Vím že babičky rozmazlují,ale né když bydlíte v jednom bytějá ho nakrmím tak a ona jinak,prostě po svém.Jednu dobu nechtěl jít za mnou,protože babička mu udělá co mu na očích vidí,maminka vyhubuje,babička konejší atd.Jenomže tím neubližuje mě,ale hlavně tomu dítěti!Abych to ukončila,nevím jestli je chyba na mé straně,ale jedno vím,že až budeme bydlet sami,at si ho vychovává a rozmazluje až u toho nebudu já,protože si myslím že doma bude doma a u babičky bude u babičky!Mimochodem jsem to byla já kdo po tchýni vyjel a ztropil hádku a měla jsem klid,už se nic neřeší přes přítele,který tím trpěl,když se mi něco nelíbí,ozvu se,ikdyž vím že za zády si to děla zas podle svýho!