Názory k článku Jak na výuku cizích jazyků u dětí?

Cítím potřebu shrnout své názory na věc a opustit tuto diskusi, ačkoli se mi to celé moc líbilo a dočetla jsem se mnoho zajímavých věcí.
1. Pokud má dítě rodiče mluvící dvěma různými jazyky, obvykle se naučí také těmito jazyky mluvit (ne vždy psát), pokud se rodiče nerozhodnou jinak. Vznikne u něj takzvaný rodinný bilingvalismus, má tedy dva mateřské jazyky. Ty se učí tak, že na ně od narození je každodenně oběma jazyky mluveno, nejlépe každý den.
2. Po třetím roce, kdy je již značná část jazykového vývoje dokončena, nastává bilingvalismus následný. Dítě pak má první a druhý jazyk, jak dobře a v jakých situacích který z nich ovládá a používá, záleží na mnoha okolnostech, pravděpodobně nejvíce na individuálním nadání dítěte.
3. Možná existuje nějaké kritické období nebo věk, po jehož završení člověk obtížněji ovládne zvukovou stránku cizího jazyka, ale není to jisté. Netýká se to gramatiky a slovní zásoby.
4. Někteří lidé se učí jazyky snadno, jiní obtížně.
5. Cizí jazyk se lze naučit v jakémkoliv věku, je to otázka úsilí a motivace. Starší člověk při tom využívá například toho, co ví o svém rodném jazyku, vzdělání, zkušeností. Dítě více imituje, napodobuje.

A teď ještě něco "organizačního". Velice mne mrzí ta pravopisná chyba, kterou jsem udělala dokonce v názvu příspěvku (ranný, fuj, píše se raný věk).
Čím jiným byl článek, na který jsem reagovala, než neplacenou reklamou, což je nepřijatelné, jak stojí v záhlaví této strany (vkládání příspěvků)? Nebo se nepřijatelnost týká jen nás, kteří reagujeme, nikoli autorů článků?
Venku je hezky, rodiče předškoláků, běžte s nimi někam ven a mluvte na ně česky (nebo jiným svým mateřským jazykem). Přeji všem krásné jaro.

Jestli to srovnání není taky systémem, že? V každé jazykové třídě se vám děti nakonec srovnají nebo (pokud chodí i jinam a pracují víc) se budou nudit a budou nuceny držet se na pprogramu třídy.

Problem s cizimi jazyky neni jen kdy ale hlavne jak ucit - sprtani slovicek a papouskovani gramatiky je priserna metoda. Ja takhle delala ve skole rustinu a nemcinu a neovladam ani jeden jazyk. Anglictinu jsem se ucila za pochodu - hozena do anglicky mluviciho prostredi, v soucasne dobe mam anglictinu na slusne urovni, ale prizvuku se nedokazu zbavit. Nikdy nebudu uplne dvojjazycna.
V Kanade maji skvely system francouzsko/anglickych skol. Ve skolce se pouziva pouze francouzstina - pro vetsinu zaku uplne neznamy jazyk. Pani ucitelka pouziva rikanky, pantomimu, obrazky - deti se chytnou velmi rychle. Od prvni tridy je pak vyucovani pul dne anglicky a pul dne francouzsky, deti jsou dvojjazycne, bez prizvuku prepinaji z jazyka do jazyka. Zacinat s cizimi jazyky ve 20ti letech je hrozne pozde. Zvladnout novy jazyk se da, ale je to mnohem vetsi drina, mnohem hur se clovek uci "myslet" v tom druhem jazyce.

Jenže problém je v tom, že tříleté dítě se s jazykem v kurzu nesetkává přirozeně, protože je to v tom věku činnost navýsost nepřirozená a protože v kurzu žádná přirozená situace nenastává. Slovní zásobu je bohužel nutno se naučit, hravě nebo nehravě, pokud nevěříme na naskákání slovíček zpod polštáře ve spánku a podobné triky. Na prvním stupni základní školy by se cizí jazyk eventuálně mohly učit děti zvlášť nadané, které zvládají ostatní předměty a hlavně dostatečně ovládají jazyk mateřský.

Vyjadruji naprosty nesouhlas se Sylvou. Jak to, ze nekdo, kdo se prohlasuje za odbornici, muze napsat, ze je jedno jestli se zacina ucit jazyk ve 3 nebo ve 20ti? Nejsem sice odbornik, ale "venku" jsem stravila nekolik let a videla jsem na vlastni oci jak se s cizim jazykem vyporadavali deti ruznych vekovych skupin. Ty trilete se naucili soucasne materstinu i cizi jazyk jaksi mimochodem, bez potizi a bez problemu. Pravda je, ze tyto deti zacinaji mluvit dele. Bez problemu "prepinaji" mezi CJ a AJ, aniz by vedeli proc. Jejich prizvuk je vynikajici. Setkala jsem se jen s jednim hochem u nehoz doslo ke koktani a zadrhavani (byl trochu hyperaktivni a rychleji mu to myslelo nez mluvilo), ale zvladl to bez pomoci odborniku do nastupu do skoly. I deti kteri se pouze s materskym jazykem ocitli v zahr. ve skolnim veku si s tim poradili velice dobre, a to nejen z rodin intelektualu, ale ve vetsine pripadu i z rodin lidi kteri v zahr. uklizi.
Ale tvrdim, ze cim starsi, tim dele to trvalo, uz tady nekdo psal - nastupuje ostych, mnoho dalsich povinnosti atd. A ve 20ti? To uz je jen drina a mnoho let studia pro vsechny, kteri se nenarodili jako talent na jazyky. Ovsem jak resit vyuku u deti tady doma, to nevim, protoze navstevovani kursu cca 4 hodiny tydne mi pripada tak malo, ze to ani nema cenu. Lepsim resenim by byly skolky, kde se mluvi jen anglicky, ale vzhledem k cene takove skolky by si to jen malokdo mohl dovolit.