Názory k článku Jak na výuku cizích jazyků u dětí?

July, Deniso, vím, že je problém uspět bez cizího jazyka. Ale pro mě je mateřský jazyk mateřský jazyk, a jeho zvládnutí považuju za prvořadé. Milada tady nadhodila, že její syn nemá v 7,5 letech problémy odchytávat anglická slovíčka, ačkoliv má logopedické potíže. Vím, že tyto potíže rodiče chtiví úspěchu dítěte v potaz moc neberou, ale odborné pojednání na toto téma jsem nečetla, takže se řídím svojí intuicí, která velí - nejdřív solidně česky, pak teprv motat hlavičku cizím jazykem. A upřímně tu souhlasím s názorem jedné z Vás (nevím bohužel jméno), že mnohem důležitější pro dítě je pořádně se vyběhat, vyřádit, aby se co nejlíp vyspalo a nemělo potíže s koncentrací ve škole anebo s chováním - a pak teprve nějak "uklidňovat". --- Taky určitě záleží na dvou okolnostech: 1. na letoře dítěte: jestliže jde o dítě relativně klidné, lze mu do programu zařadit víc klidnějších "povinných" aktivit typu kreslení a angličtina, když jde o dítě velmi živé a temperamentní, měli by rodiče víc klást důraz na vybití přebytečné energie; 2. na celkovém zaměření rodiny: pokud je rodič zaměřen (ono pro to asi bude nějaký cizí slovo, ale já se v tom nevyznám, takže opíšu:) k lékařství, manažeringu a dalšími podobnými směry, patrně bude cizí jazyk v jeho životě hrát větší roli - a tudíž k němu povede i své děti; my jako rodina jsme zaměřeni více umělecky, takže když jsem chtěla pro čtyřleté "živé stříbro" volit JEDINOU klidnou aktivitu, volila jsem kreslení a ne angličtinu (už pro to, že jsem chtěla, aby si malování a kreslení trochu osvojil, doma kreslit a malovat téměř odmítal).
Ovšem argument o logopedických potížích považuju za prvořadý. Jde-li skloubit výuku cizího jazyka s logopedickými obtížemi, aniž by z toho dítě mělo zmatek v hlavě, tím lépe - pak tedy rodiče s výukou jazyků v brzkých letech asi chybu neudělají. Kdyby ovšem na tuto snahu mělo doplatit to, že by se kvůli tomu dítě nenaučilo správně česky, pak už je to podle mě ono lezení někam:-))))) (nebo aspoň naprostá zbytečnost).
M.

Milá Orchideji,
bohužel je to tak, že někdo se cizím jazykem naučí mluvit pěkně, téměř bez přízvuku a rychle, někdo pomalu, špatně nebo vůbec. A moc to nesouvisí s tím, zda se učí od tří let nebo třeba od dvaceti. Lidé, kteří se naučí tak skvěle, že jsou prakticky k nerozeznání od rodilého mluvčího, jsou veliké výjimky. Na základě vlastního studia(učitelství jazyků a akvizice jazyka) a životní praxe ( cca deset let v cizině, bilingvální děti)se domnívám, že ve škole patří cizí jazyk až na to, co je v řadě zemí až střední škola, u nás druhý stupeň základní školy nebo víceleté gymnázium. Do té doby je samozřejmě možné nacvičovat slovíčka a mluvení hravou formou atd., ale výsledky jsou opravdu sporné. Například v Nizozemí se angličtina skutečně jako předmět učí až od dvanácti let, a kdo tam někdy byl, nebo se s nějakým Holanďanem setkal, určitě potvrdí, že docela anglicky umějí, tedy určitě se jich domluví víc než nás Čechů.
Dětí s logopedickými vadami skutečně jakoby přibývalo, také dětí s poruchami učení, ty všechny jsou dnes ve čtvrté třídě konfrontovány s angličtinou a pro některé je to skutečně utrpení. Věřte mi, zažila jsem to.
Mimochodem, anglicky jsem se začala učit v patnácti a myslím, že mi to nijak neuškodilo.

Mirko, to je zase názor! Opravdu si myslíš, že rodiče, kterým není jedno osud jejich dětí se snaží lézt EU nebo USA do zadku? Chci tě upozornit, že v angličtině žádné Ž,Š,Č,Ř,Ď,Ť,Ň neexistuje a pro nás dospěláky šílená anglická výslovnost je pro děti brnkačka. Dokonce i pro ty s vadou řeči v češtině. A nejlépe přízvuk chytá dítě právě v předškolním nebo brzském školním věku. Naopak tak cca od 8 roku výš už to začíná "tuhnout", právě proto, že se děti začínají stydět, musí se biflovat a jazyk nevstřebávají jen tak mimochodem jako děti malé.
A jestli si myslíš, že by se za rok někdo naučil jazyk (viz poznámka, že půjdou v 7mi do zahr. pracovat), no to teda fakt nevím, takového génia jsem ještě nepotkala.
Jen aby tvé děti nedopadli jako my (stará garda školou povinná za komančů), kdy se rodiče opravdu nejakou výukou jazyků netrápili a my teď na stará kolena sedíme ve třídách roky, gramatiku si nezapamatujeme a výslovnost je pořád k pláči. A víme, že sehnat práci se špatnou angličtinou je dnes už velký problém tady, nejen za hranicemi.

Já jsem zase nadšená, jak bez předsudků se děti naučily anglické the, polykání koncovek a tak. Já jsem s angličtinou začínala až na gymplu a říkat zvuky jako "the" mi bylo strašně proti srsti a snažila jsem se to nahrazovat různými "d", "s", "dz", "f" apod... Kluci se to naučili s naprostou samozřejmostí (samozřejmě záleží na učitelce, aby je to nenaučila blbě). V tomhle sice asi nebude rozdíl, jestli začne v 5 letech nebo v 6 ve škole, ale v těch 15 už jo.

Orchidej,

ja tedy vazne nevim, co je to logopedicky problemove dite. Dale Te mohu ujistit, ze je spousta petiletych, spatne mluvicich deti a ty deti na logopedii zdaleka jeste ani nechodi. Pediatr, jak znamo, dela garancni prohlidky v 5ti letech a pak az v 7mi. A v tech 5ti letech moc k logopedovi neposila, takze mnoho rodicu resi spravnou vyslovnost svych deti az v dobe po 6tem roce veku - cili tesne pred vstupem do prvni tridy. V prvni tride by mela byt vyslovnost jiz upravena, presto je plno deti, kteri i v prvni tride na logo chodej.
Kdyz tu ja napisu, ze jsem byla se synem prvne ve 4 a 1/4 letech, doporuceni na logo jsem si vymohla a s dcerou jsem byla na logo prvne ve 2,5 letech jsem tu vesmes povazovana za matku tyranku :-)))

Milada