Názory k článku Doma nebo v porodnici?

Chtěla jsem rodit v pohodě, sama, podle svých pocitů, poslouchat, co po mě chce moje tělo...Jaké je překvapení, když najednou máte v nose hadičky od kyslíku, sundavají z Vás hodinky na kterých je čas 9:05 a v 9:15 je miminko na světě císařem, protože jinak by umřelo? Zkuste to doma, milé maminky...

Jsem z Českých Budějovic, ale v Praze je fůra dul a navíc tu (jsem zrovna dneska taky v Praze :-)) máte Zuzanu Štromerovou a Ivanu Königsmarkovou, což vám teda opravdu velice závidím :-))).

milá pusinko, vypadá to, že tu jen chceš trochu rozproudit diskuzi a vyprovokovat pár slabších povah, viď? no tak to se ti povedlo celkem dobře. gratuluju!

Bibi, mě prý u porodu "na břichu hopsaly". Prvnímu synovi spadly najednou ozvy na šedesát (měla jsem píchlý oxytocin a zřejmě v blbý čas, jak jsem se později dočetla v jednom odborném gynekologickém časopise; a navíc ještě monitorovací sondu zavedenou "uvnitř"), takže musel rychle ven (tu sondu navíc ze mně nemohli v tom kvaltu dostat, takže se syn narodil jako mimozemšťan :) ). Mě dali rajský plyn nebo co, takže vím vlastně jen z vyprávění manžela, co se dělo a prý mi opravdu málem ležely sestry na břiše. Nevím ale, jestli to byla ta pravá Kristellerova exprese nebo jak se tomu správně říká. Nicméně v papírech jsem o tom neměla napsané vůbec nic, jenom si pamatuju, že se po porodu gynekoložka na KO po šestineděli strašně divila, co tam se mnou dělali - ztratila jsem zřejmě dost krve, dostala jsem Zinnat a železo, měla jsem infuzi půl litru Hemacelu a potrhaná jsem byla fakt příšerně. Syn byl ale zcela v pořádku - to je hlavní. :)

Ahoj Sylvo,

ten fanatismus jsem nemyslela ani tak na Tebe, ale na některé představitele "přirozeňáckého" hnutí. Ty jsi mi jen svou argumentací některé z nich připomněla, ale uznávám, že to mohla být jen asociace, která se nezakládá na pravdě.

Z Tvého příspěvku mi trochu nesednul ten závěr, kdy mi přišlo, že tvrdíš, že dřív se doma umíralo JEN proto, že naše předkyně měly horší výživu atd., a že tudíž opomíjíš, že i při porodu samém mohou nastat komplikace, které nezpůsobili doktoři ve špitále, ale ke kterým je potřeba jejich pomoci. ALe je možné, že jsem si to vyložila špatně, a v tom případě se omlouvám.

Abych řekla pravdu, jsem moc ráda, že "přirozeňáci" existujou, protože i díky nim jsem mohla prožít porod tak, že mi do něho nikdo nezasahoval, protože to nebylo potřeba. TO se mi moc líbí - neřešit zbytečně to, co běží, jak má, a nezasahovat do toho. Ale čekala jsem opravdu maximální snahu vyhovět té mamince (a miminku) a pak jsem byla trošku zklamaná přístupem NĚKTERÝCH (zdaleka ne všech!!) z nich, kteří jsou vlastně taky tak trochu totalitní, jak se to vyčítá "medicínským" doktorům, ale zas na druhou stranu. My máme nějakou představu, jak by to mělo být, když se nám do ní nevejdeš, máš problém. NE že my se maximálně, pokud to jen trochu jde, přizpůsobíme tobě. A to mi u nich vadilo mnohem víc, než u těch "medicínských" protože právě proti tomu se ohrazují.

Snad jsem to nenapsala moc zmateně. Nemyslím to na Tebe, jsem ráda, že duly jsou a sama o jedné vážně uvažuji ke svému druhému porodu.