Názory k článku Den jako jiný

Ne, že by nic nedělal, ale podle mě se nepřetrh. Vyvrtal díru(nebo dvě) a spolu s manželkou si hodinu hrál s dětma. I když chodí do práce, tak věnovat se dětem jen hodinu denně mi nepřipadá tak moc.

Muž byl (předpokládám) do 16.00 v práci, nevstával tedy asi v 9.00, následně vrtal a mezi 19-20 hodinou se zzapojil do hry. Udělal toho až dost.

Ono "mami, buď tu s náma", večerní uspávací rituály, neustálé proč, kdo, co kdyby, snaha (marná) přemluvit děti, že dnes by mohl pohádky třeba přečíst tatínek, aby mu to nebylo líto - jak důvěrně známé! Noc co noc se ve dveřích objeví jedna malá postavička se slovy "můžu k nám?", za hodinu druhá větší postavička "mami, já se sama bojím". Ráno jsme oba s manželem nevyspalí, se zády ztuhlými od spaní na boku na krajích postele, abychom děli nezalehli. Při pohledu do zrcadla mě napadá, "cha,miláčku,to ti přeju". Ale přesto všechno - být maminkou je to nejbáječnější na světě. Škoda jen, že ten čas tak letí a včera bezmocné miminko je dnes malá osobnost, která nás sice ještě potřebuje, ale tak jinak a stále míň a míň...