Názory k článku Úvahy jednoho městského člověka

Fíďo a co když už někdo na vesnici bydlí a vybírat si nemohl. A prostě nakupovat musí jezdit, děti do školy taky musí chodit a občas je potřeba i doktor. V dnešní době je doprava mezi vesnicemi moc špatná. Jak já říkám jezdí ve středu a v dubnu.:O) A není to chyba těch lidí "dole". Tak musí mít auto a zamořovat ovzduší jak ty říkáš.

absolutne nechapu co si tim chtela rict.. ze je treba lidstvo vyhubit, aby to tady bylo super EKO?

U nás je to s kamarádama podobné a to jsme ve městě. Ono už to není takové, jaké to bývalo za mého mládí, už je těch dětí o hodně méně a také se to začíná rozvrstvovat a ven chodí čím dál méně dětí. Já mám spíš zkušenost, že děti ve městě víc sedí doma a na vsi se víc scházejí venku.

Mirko, řešíš to jako já. Taky jezdím hodně pryč, taky nejsem moc společenská nebo jak jsi to psala. Nesedíme pořád doma. Jenže na Eli vidím jak jí ty děti chybí. Vždycky se někde zakouká na nějaký dítě, jde a pohladí ho. Ségra je ještě malá a tak s tou si hrát nemůže. V centru je spokojená když je míň dětí, stačí jí tak pět. Jakmile je větší kolektiv, tak se sice nebojí a nestydí, ale drží se stranou a spíš pozoruje.

Řekla bych, Vranimůrko, že záleží na povaze dítěte. Když se Ti sejdou totálně blbý okolnosti, tak je to hřiště ve městě s kupou dětí mnohem výhodnější, než čistý vzduch a kolektiv jen "občas". Příkladem je můj ctěný syn. Sice bydlíme na vesnici s tisícem obyvatel, takže dětí jeho věku tu pár je, ale zase jsme se sem nastěhovali, nikoho tu neznali - a nejsem družná, navíc jsem měla psych. problémy, takže jsme radši jezdili pryč do okolních měst, včetně občasného MC - jinými slovy - děti občas. A syn má dodneška problémy se začleněním do kolektivu. Ovšem pochopitelně se k tomu připojuje několik dalších "nepříznivých" okolností, jako jsou odlišné zájmy, jakési zpoždění v praktických dovednostech, jeho nechuť zkoušet něco nového, bojácnost...
M.