Názory k článku Jak jsme v práci čekali moje dítě

I u nas to bylo to same..
S jednim rozdilem. Kancelar se mnou sdilel kolega a rovnez u nas na oddeleni jsou prevazne muzi. O to vice to bylo bajecne.. Slyset "uz kope" ? a nechces neco pod nohy.. nesahej nahoru pro ten sanon, ja Ti ho podam.. tu kavu by si ted nemela pit..Dokonce sef naseho oddeleni zacal rikat brisku Vojta... a ted mame syna Vojtecha.. Proste prace pro mne byla druhy domov, moc se mi po vsech styska a tesim se na navrat. SNad bude stejne bourlivy jako louceni.

Já jsem zažila něco podobého, přestože jsem čekala dvojčata a byla od počátku těhotenství doma. Prý aby si mi nestýskalo, tak se za mnou každý týden z práce někdo zastavil . Pokud byla v práci nějaká oslava, tak chtěli hned znát všechny podrobnosti a byli schopný prozkoumat i ultrazvuky, ráda jsem jim je ukázala, jak se ty dvě tečky zvětšujou. Velice mě jejich zájem těšil. Mohla jsem se o tu radost s někým podělit. Ke konci jsem musela ležet dva měsíce v nemocnici a i tam se občas vystřídali návštěvy kolegyň. Moc mě to těšilo.