Názory k článku Jak zdolat nespavé dítě

Ahoj všechny maminky a miminka,
tak jsem si myslela, že si tu o těch nespáčích přečtu něco pozitivního, ale zatím jsem jen v panice.Naše malá princezna je moc šikovná, usměvavá holčička, ale nespí.Jako malá měla baby koliku a tři měsíce proplakala skoro vkuse.Bojovaly jsme s kojením a s vypětím všech sil jsem ho udržela. Ve čtvrtém měsíci se vše trochu zlepšilo, kolika téměř odezněla a kojila jsem tak 3x v noci, plně skoro až do sedmého měsíce.Pak jsme začaly s příkrmy, malé chutnaly. Teď ale začala s jídlem lumpačit, vždycky se tváří hladově, sní trochu a dost, přes den kojení úplně odmítá. Má úplné záchvaty vzteku (od mala je trochu vztekloun). Přes den ji dávám umělé mlíčko. Podle doktorky je hladová a i proto se v noci budí. A jsme zpátky u toho spaní. V noci se budí a budí, někdy pomůže dudlíček, někdy chování, ale stále také tak 3x kojím. Jsem naprosto vyčerpaná s kojení, vstávání. Uvažuju, že s kojením už skončím, už jsem ho vybojovala jednou a nevím jestli to zvládnu znovu. Nevím, ale jestli to vyřeší i spaní. No tak jsem se alespoń trochu vypsala z únavy. Všechny zdravím a přeju maminkám i miminkám hodně zdraví a klidné noci.
Dáša

Náš malý se narodil předčasně. Se spaním nikdy žádné velké problémy neměl, tedy alespoň ne takové, jaké se popisují v článku. Trpěl ale hodně kolikami, a tak hlavně ze začátku bylo pár nocí, kdy jsem oka nezamhouřila. Bydleli jsme u manželových rodičů, manžel denně dojížděl 100 km do zaměstnání, a tak jsem se vždycky snažila, aby malý svým plakáním nikoho neprobudil. Byla jsem pak dost grogy. Dlouho jsem se snažila odolat tomu, abych Matýska dala k nám do postele. Všechny ty zkazky o tom, jak se dítě pak navykne a tak, mne dost děsily. Nakonec jsem ale rezignovala. Když malý ležel hned vedle mne, nemusela jsem se úplně probudit, jako když jsem musela vstávat k postýlce. Polospánku jsem mu mohla hladit bříško, nasadit dudlíka, dát napít a nemusela jsem se zvedat, někam chodit, a tak se probudit. Brzo jsme si na tento model spaní zvykly a postýlku jsme v podstatě vůbec nepoužívali. Prostě mi to přišlo hrozně nepohodlné. K prvním narozeninám jsme Matýskovi pořídili normální velkou postel, kterou jsme dali hned vedle naší, a tak už od svého roku spí ve své velké posteli. Prospí v podstatě celou noc, jen kolem třetí nad ránem se zavrtí. Stačí nasadit flašku s mlékem (opět v polospánku; poslední dobou se dokonce obslouží sám) a chrní dál jako dudek do 8.00, někdy ale i do 9.00 hodin. Usíná už odmalička kolem 21.00 až 22.00. K nám do postele leze až těsně nad ránem a to se chce tulit. Je velmi tolerantní - když vidí, že spíme, jen tak si brouká, ale nebudí nás, někdy i znovu usne a chrní s námi.
Se společným spaním jsme tedy nakonec žádné problémy neměli. Teď čekáme druhé miminko a já jsem hrozně moc zvědavá, jaký to bude spáč. Doufám, že jako Matěj. Jsem totiž hrozný spavec a jen při představě toho, co se popisuje v článku, se mi dělá zle a říkám si, jestli nám to druhé mimi bylo zapotřebí :-))
Jo a ještě k těm "prdíkům". Na ty Matýsek trpěl opravdu hodně, a tak jsme s nimi docela bojovali - nakonec nám pomohla mastička Flatulin, masáže bříška a cvičení s nožičkami. No a samozřejmě fenyklový čajíček. Pomáhalo i položení na bříško. Kombinace toho všeho nakonec zafungovala a nás čekaly už jen klidné noci.
Ty přeju i všem ostatním rodičům.

Od té doby, co Štěpánek stojí, máme stejný problém. Vždycky tak do hodiny po večerním usnutí se přetočí na břicho , začne lézt, stoupne si a při tom brečí.Pak stojí a řve tak dlouho, dokud nepřijdu a nedám mu "cucnout"-stále kojím / a vlastně skoro celou noc.../.Nezabere pochování, dudlík ani čaj - to se ještě víc rozzuří a doslova se se mnou pere/když ho chci pochovat/, a tak aby nevzbudil ostatní členy rodiny, vždy to skončí u kojení. To se opakuje celou noc tak po 1/2 hod - 1 hod., vyjímečně je klid 2 hod... Nevíte někdo jak na tento problém???Prosím!!!

Vidím,že nespavých dětí je víc než dost,ale řešení moc není.Na naši berušku jsem vyzkoušela spoustu fíglů,ale nezabraly ani prášky na spaní...tak nás taky doktorka poslala k psycholožce,ale ta má zvláštní přístup a tak už ani jí nevěřím.Bohužel jsme skončily v nemocnici na kapačce a od té doby se bojí cizých lidí(měla vždy strach,cvičily jsme Vojtu),ale dnes je přímo hysterická.Psycholožka to nechce pochopit a vlastně nechce spánek řešit vůbec,že s tím nic neuděláme.Adélka je jinak docela hodná a nepřijde mi ani zvlášť hyperaktivní.Usínala sama večer i odpoledne,ale po návratu z nemocnice cca 10 dní,má i s tím problém,ale myslím,že to bude zase dobré.V noci se vzbudí a povídá si a to trvá až 2 hodiny,nemůže usnout.Samo,že musím být u toho,volá mámu a tak spím s ní v pokoji.Kdybych tam nebyla,tak ječí a brečí... Jsem už řádně unavená a ve stresu,ona po těch promluvených hodinách usne a já pak nemůžu :)Jako miminko do 4 měsíce spala velmi špatně,spíše se vždy uplakala do spánku a to někdy až do jedné v noci... Taky doufám,že jednoho krásného dne se vzbudí až ráno a už bude spát každou celou noc.A to přeju všem nespavým maminkám a miminkům.S pozdravem Andrea.

Ahoj maminky, chtěla jsem se zeptat na vaše zkušenosti s cest. postýlkou. Ráda bych si nějakou pořídila - k babičce a na návštěvy, ale vůbec netuším kterou. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dík za každou radu.