Eva |
• |
4.4.2006 12:20:54
No to se mi snad zda. Vazne. Ses magor, promin, ale ses.
|
Inka + 2 kluci |
• |
1.4.2006 0:35:51
Na základě triple testu se žádné potraty neprovádějí - maximálně po aminocentéze, která dává jednoznačné výsledky (jo, taky jsem si užila dva týdny čekání a nejistoty, zda budu muset volit)
|
Dita |
• |
28.3.2006 23:12:11
Pane Lubosi, z Vaseho prispevku zni radost nad zvolenym zpusobem zivota. Gratuluji k tomu Vam, Vasi pani i vsem Vasim ratolestem. Moc dekuji za prispevek. Sama mam malou dcerku a doufam, ze jeste jedno ditko mit budeme, vic uz bohuzel asi kvuli veku nestihneme. Mejte se pekne a drzim Vam vsem palce.
|
Luboš+1+11 |
• |
27.3.2006 14:33:27
Omlouvám se, neběhám příliš po internetu. Naše fotky nikde na netu nevisí, ale když mi pošlete svoji e-mailovou adresu na nagl@arcibol.cz, nějaký obrázek najdu a pošlu. Luboš Nágl
|
lenka syn 6.let a 3.roky |
• |
24.3.2006 12:09:40
Elfinko ja se osobne sama za sebe priznam,ze bych 100 procentne na potrat sla.Kdyby mi lekari rekli,ze budu mit postizene dite.Ikdybych nemela jeste kluky a cekala 1.dite vim,ze bych opravdu na potrat sla.Ja nikoho nesoudim a pochopim i tu druhou stranu ,ktera si dite necha,ale pakt to vidite v televizi nebo venku co ta mamka proziva.Vzdyt nektere to dite ani nevi,ze je na svete.Tak si rikam sama za sebe a obdivuji ty mamky jestli bych si nerekla skazila jsem zivot sobe i tomu diteti.Vzdyt ani nevi ze je na svete.Tak to byl ciste jen muj nazor.
|
Elfík +1+2 |
24.3.2006 9:40:43
Ahoj.
už toho tady bylo řečeno opravdu hodně, ale ráda bych něco dodala. (nečetla jsem úplně vše, tak se možná i budu opakovat po jiných) Loni jsem čekala svého syna. Vzhledem k mým zdrav.problémům, rentgenu a lékům, co jsem musela podstoupit s tím,že stejně jsem neplodná a tudíž je to pro mé budoucí dítě, nastala amniocentéza. Žádný test, rovnou odběr. Není to nejlepší pocit, ale fyzicky snesitelnější, než psychicky. 2měsíce úvah, co pak. 2dny po odběru, dřív než přišli výsledky, se miminko poprvé pohnulo. Brečela jsem dojetím a ještě víc strachem, co pak. Vím, že mám dost problémů sama se sebou. Se svými zdrav.komplikacemi. Neomezují mě v životě, ale také mi ho neudělají hezčí. A mít postižené dítě? Snoubenec to nechal na mě.Má volba. On že mě bude podporavat tak či tak. Strachy jsem nemohla snad ani spát. I pak, když jsem se na své 23.narozeniny přesně, dozvěděla, že čekám vytouženého chlapečka a že je zdravý, nepřestala jsem se až do porodu bát. Měla jsem 12 ultrazvuků, navštěvovala 2 pracoviště najednou a nakonec porodila až po vyvolávačce 13 dnů po termínu. Syn měl "jen" přesušenou kůži popraskanou do krve. Dnes je mu 6měsíců, váží 8,6kg a odpovídá 8měsícům ve vývoji. Leze, žvatlá, sedá si. Nevím, co bych tenkrát udělala a nevím, zda příště mě nečeká to samé. Ale vím, že při pohledu na ostatní se osypu strachy. To hlavní, co chci říct, a omlouvám se za odbočení, je to, že znám ženu, co šla na potrat. Nikdy, i když má te´d 2 zdravé děti si to neodpustila. Tehdy to bylo nej řešení. Nejspíš. To riziko tam bylo velké díky dědičnosti. Ale přesto si to i dnes vyčítá a vím, že často brečí. Jen láska manžela jí pomáhá pochopit to, čemu já věřím už dávno. Jen díky tomu má dnes další 2 děti. S postiženým dítětem by si to už určitě neriskla a hlavně, nemohla dovolit!!! a i kdyby, musela by všechnu péči a čas dát postiženému dítěti a ty zdravé by tím trpěli. Nesuďme tudíž nikoho za to, že ulehčí žití sobě a své rodině. Děláme to všichni.Jen každý něčím jiným. |
23.3.2006 22:11:39
Mila Vero..
ne kazdemu neco prinasi "obetovani se" a nikdo nemuze byt nucen,aby se obetoval.-a to je to,co ty po vsech chces! ohanis se tu silnymi slovy jako vrazda...mne se treba nelibi ze se topi ziva kotatka! -ale uz narozena! ale respektuji,ze kazdy clovek ktery enstihl dat kocku vykastrovat nechce mit z baraku kocicarnu,ac s tim vubec nesouhlasim a ja bych radsi mela kocicarnu nez zabit ziva kotatka...ale rozhodne dotycnym nebudu nadavat do vrahu. ja bych si postizene dite nenechala,jakkoliv to nekomu muze pripadat sobecke a neodvolavam se na nejake fraze.ja bych se o nej proste nechtela starat,pripadalo by mi,ze mam zpackanej zivot,ze uz nic nebude jako driv a proste na to nemam zaludek.tecka.ale je to moje rozhodnuti a mam na nej dikybohu pravo,jakkoliv to nektere z vas poburuje. -nepripada ti divne ze nazyvas divne zakony,ktere davaji tuhle moznost-moznost vyberu?-to myslis ze by mely zakony nutit postizene dite si nechat a starat se o nej?neni to uchylne? a nez ho donosit,porodit a dat do ustavu,to je snad lepsi zadne dite nemit.kazdy clovek je tu predevsim sam za sebe a pak az pro ostatni-mozna se nekdo kraji pro ostatni a na sebe mysli az naposled-jeho vec,ale je to tak jak pisu. nikdo nema pravo se zlobit za to,ze muj nazor je jiny nez jeho. ty bysis adoptovala moje dite,ktere bych cekala postizene a nechtela ho,jen proto,abych nesla na potrat? asi tezko,co? tak jakym pravem delas kazani? pises,ze kazdy ma pravo na zivot.-myslis-li tim opravdu Zivot,ne Prezivani, tak mam pravo na zivot plnohodnotny,podle svych hodnot a tudiz i na svobodnou volbu jestli si ho chci zkomplikovat-protoze pro mne,a jiste nejen pro mne,by postizene dite bylo jen nechtenou komplikaci,zadnym prinosem!ale chapu,ze nekteri lide to dokazi vnimat pozitivne,jako obohaceni.-nepatrim mezi ne.no a co?!ja chci deti bud zdrave nebo zadne.-to neznamena ze kdyz moje deti ochrnou nebo se jim neco stane, tak je strcim do ustavu.jenze tohle si clovek nevybira-prisly na tento svet uplne zdrave.ale kdyz odzacatku vim ze dite neni "normalni",budu to resit hned...a nemyslim,ze by to byla vrazda nebo zabiti. |
Pavla,holčička 5 let |
• |
22.3.2006 13:15:20
Věro,
jednou větou...zajdi si k psychiatrovi!!!Možná víc přemýšlíš než žiješ!!!A žít znamená dívat se kolem sebe,vnímat lidi,cítit je a prožívat jejich osudy!!!!A ne jen koukat sama na sebe a SVÉ hodnoty!!!!Podle mě jsi (promiňte,ale nemohu jinak!!!) velmi hloupá!!!!Nevíš o čem mluvíš!!!! Nemáš ani ponětí,jak těžké je žít s vědomím potratu nebo vychovávání postiženého dítěte!!!Víc Ti nebudu vysvětlovat,protože lidé jako Ty jsou zlí!!!!!A to je to nejhorší zlo,když o něm tak meleš!!!!Sbohem,jsem ráda,že Tě nikdy nepotkám!!!! |
21.3.2006 15:03:50
Iba sa pytam, kde to zijem???
Na Slovensku poznam rodinu, ktora ma osem deti. Nepatria k ziadnej etnickej mensine. Otec je vystudovany, ma dobre miesto v praci. Zena sa venuje plne detom a domacnosti, je teda doma. Vsetky deti, v podstate uz aj dospeli ludia, ktori dosiahli veku, ked mohli ist na VS, tak studovali. Okrem tych najmladsich, ktori su este na ZS, sa im podarilo vystudovat. Poniektori uz maju vlastne rodiny, pracu - dokonca aj vyznamnu v zahranici. Hodnoty predsa nie su iba o peniazoch. Ak idu rodicia do toho, ze chcu mat vela deti, tak asi vedia, o com to je. V tej rodine som videla sudrznost, starsi pomahali mladsim, vedeli sa zahrat, pomahali rodicom. My, co mame doma jedno, dve, maximalne tri... co davate take otazky? |
sona |
• |
21.3.2006 11:54:06
Naprosto s tebou souhlasim.V tehotenstvi by se mely delat vsechny testy. Ja jsem ted ve 27.tydnu a kdyz mi delali testy na dawnuv syndrom,rozstep patere a dalsi ,tak jsem byla neklidna,asi jako vsichni.Pote nam zavolali z nemocnice,ze z krevniho testu vyplyva,ze je tu zvysene riziko rezstepeni patere.Hned jak jsme prijeli do nemocnice tak nam to sestra ukazala,a take nas hned poslala na ultrazvuk,ktery jsme v tom tydnu prodelali hned dvakrat.A vysledek?Ultrazvuk nam potvrdil,ze se nemusime niceho obavat,ze zadna riziko nehrozi. Nevim,jestli to patri k tomu co jsi napsala,ale opravdu si myslim,ze testy by se nemely vynechavat.Musis byt pripravena i na to nejhorsi....Sona
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.