Názory k článku Velikonoční pondělí na pohotovosti

kdykoliv jsem byl na pohotovosti tak byl doktor, doktorka nepříjemnej. i když slouží za dvojnásobek. zmiňovaný nástin situace bych se nebál nazvat standardem. ps. pro sestru to platí taky.

Se svým gynekologem jsem byla spokojená, dokud jsem neotěhotněla, těhotenství nebylo plánované, takže jsem v prvních týdnech stihla absolovat rentgen zubů, kožní operaci a přeléčení léky, můj gynekolog si s těmito informacemi nevěděl rady, ale neposlal mě na žádné jiné vyšetření, nic mi neporadil, takže jsem se na doporučení kamarádek a známých přehlásila k zaručeně skvělému gynekologovi, který se mnou na první prohlídce nemluvil vůbec, sdělil mi jen, že na UTZ nepotřebije mého manžela, který zatím bezradně čekal v čekárně a celá prohlídka vyvrcholila prohlášením, že mi fotku z UTZ neudělá, protože co bych dělala s fotkou, když bude dítě postižené a v slzách mě odeslal domů, následně jsem se od kamarádek dozvěděla, že se k nim chová podobně, nechápu, jak mi ho mohly doporučit. Vzhledem k tomu, že jsem se nově přihlásila, musím k tomuto doktorovi chodit další 3 měsíce. Apeluji na Vás, kteří doporučujete, i kteří si necháte radit lékaře, neberte změnu lékaře na lehkou váhu, čeká mě ještě polovina těhotenství a každá návštěva gynekologa je pro mě stres.

My máme taky príma zážitek...syn(15let) loni v létě lezl na garáž,spadl a narazil hlavou na kus železa.Měl ranku cca 3 cm dlouhou,ale dost krvácela, a tak jsme vyrazili na pohotovost-bylo to o prázdniny v neděli odpoledne.Přijal nás doktor,zběžně synovi kouknul na čelo,a se slovy,ale prosím vás,to nic není,to je jen rozražená kůže,dejte mu na to peroxid,nás vypakoval ven.Ve zprávě bylo uvedeno,že se jedná o drobnou ranku.
Asi za 2 hodiny syna začala bolet hlava,motala se mu-vyrazili jsme na pohotovost podruhé.Ten samý doktor,nyní už nepříjemný se zeptal,co zase chceme.Sdělila jsem mu nové okolnosti,na to mi odpověděl-milá paní,syn je přecitlivělý.Nenechala jsem se odbýt a požadovala RTG s tím,že ho teda zaplatím,pokud je to problém-no měly jste vidět ten pohled...a výsledek???Z RTG už syna odváželi na vozíku na oddělění na pozorování,protože měl naprasklou lebku.Doktor se divil,proč jsme přišli až teď,když se mu to stalo před více než 4 hodinami-po přečtení 1. zprávy z pohotovosti jen vyvalil oči a omluvil se nám za sloužícího doktora,který byl posléze přivolán.A výsledek-kárné opatření a písemná omluva.
Chci jen říci,že se nechce bát a požadovat ošetření,i když se doktorům zrovna nechce.

Zdravím všechny a přeposílám článek, který jsem poslala i do novin, protože jsme nedávno zažili něco podobného. To se nepočítám mezi hysterky matky, protože doktorů už od mala máme za sebou docela dost, ale tohle byla fakt síla.

Ráda bych do Vaší redakce přispěla, pro nás dosti hrůzným zážitkem z
prostějovské nemocnice.

V sobotu 1.4.2006 jsme byli nuceni navštívit dětskou pohotovost, důvodem
byla bolest ucha našeho syna. Odtud nás paní doktorka samozřejmě poslala na
oddělení ORL, kam nám sestra zavolala a oznámila, že přijdeme.

Již ve dveřích nás velmi nemile přivítala sestra se slovy: "To Vy jdete
na ušní? Tak rychle, rychle, paní doktorka už chce odcházet."
Dost nepříjemně se tvářila i doktorka Jitka Šťastníková, která měla službu
a opravdu byla oblečená a nachystaná k odchodu.
Zřejmě pro ni bylo důležitější stihnout včas sobotní oběd (neboť bylo 12
hodin) než aby v klidu ošetřila našeho syna.Její přístup byl tak odmítavý a
neprofesionální neboť každý z nás by jistě čekal, že doktorka s několikaletou
praxí ví, jak se chovat a přistupovat k tří letému dítěti, aby byl v
klidu,nebál se a pokud možno, aby ho to co nejméně bolelo. Ošetření z její
strany nám přišlo velice hrubé a necitelné, protože při zánětu obou uší mu je
čistila s takovou silou, že jedno z nich rozškrábala až do krve.
Jaké trauma si náš syn odnesl z této návštěvy, tak takové nezažil ani
když mu před vánocemi při stejné diagnóze musel jiný lékař, MUDr. Macháň, tento
zánět propíchnout.Přístup pana doktora se totiž s přístupem doktorky nedá ani v
tom nejmenším porovnat.
Nakonec sestra vykázala manžela na chodbu, ať syna už doobléká tam a já
si počkám na recept.Zřejmě jí vadil jeho pláč po takovém zákroku.

Myslím, že nikdo z nás bez důvodu lékařskou pomoc nevyhledává, ale
přiznám se, že pokud by se ještě jednou mělo něco podobného opakovat, nebudeme
váhat a pojedeme raději na pohotovost do Olomouce. Opravdu někteří z doktorů
dělají čest tomuto povolání.

Tak se sádrou mám taky pěkné zkušenosti. Já bohužel to štěstí neměl, že by mi byla nabídnuta nějaká alternativa - a tak jsem si tři měsíce s tou sádrou od zadku až k patě poctivě odbelhal. Fakt, že se mi od dolní hrany sádry do krve rozedral kotník byl tím nejpříjemnějším, co se za tu dobu stalo. Po třech měsících byla noha samozřejmě atrofovaná a nikdy se už nedostala do původní formy (navzdory pravidelnému cvičení).
Kdo má rád čekání, doporučuju ortopedické ordinace. Být objednán na devátou a zavolán v jednu...to nebylo vůbec nic zvláštního. Nevím, podle čeho to pání doktoři počítají, ale jestliže si vyčlení na kažého pacienta pět minut a ten v ordinaci stráví půl hodiny, pak se to naskládá....
S přístupem doktorů na pohotovosti - je to asi člověk od člověka. Některý doktor je nepříjemný pořád (jeden "saďourek) mi při tahání stehů ten poslední nerozstříhl - prý "Ať si to kluk pamatuje) a některý je milý i když ho vzbudíte o půlnoci.
Takže - lékaře si vybírat. Ruka trhu by měla ty neurvalce nechat zbankrotovat.