Názory k článku Velikonoční pondělí na pohotovosti

Doktoři nebývají naštvaní,že musí sloužit Velikonoce nebo jiné svátky ( s vyjimkou Štědrého dne), protože mají mín práce a za dvojnásobný plat. A hysterické matky (tety) zraněných dětí dobře snáší jen málokdo.

Pavlíno, naprosto chápu vaše pocity, něco obdobného se mi přihodilo v Plzni před cca 3 měsíci. Jsem kojící matka a nějakým neblahým způsobem jsem nastydla. V pátek večer mi začalo být opravdu nedobře, špatně se mi dýchalo, tak jsem nechala dcerku doma s manželem a dojela jsem si na pohotovost. Příjemná paní doktorka si mě poslechla, řekla, že plíce i průdušky jsou čisté, ať ležím, odpočívám a vzhledem ke kojení mi doporučila pít čaj a maximálně užívat Tantum verde. Jenže v neděli jsem se začala kolem poledního dusit, nemohla jsem se nadýchnout, strašný pocit. Přijela rychlá záchranka, zaléčili mě, dostala jsem kapačky a vzhledem k tomu, že jsem kojila, mě neodvezli do nemocnice. Jenže večer se dušení znovu vrátilo a tentokrát mě odvoz do nemocnice neminul. Sloužila jedna starší a jedna mladší doktorka. Mladší byla celkem slušná, ale ta starší - děs! Napřed mi vynadala, že jsem nepřijela ráno!, pak mi sdělila, že dřív se matky léčily jitrocelovým sirupem a vypotily se, prostě jsem jí očividně děsně obtěžovala. Zrovna tak paní, která přijela s dušností chvíli po mně. Dostala jsem inhalaci, nějaké předpisy na léky a pak jsem přes hodinu čekala na sanitku zpět domů. Léky, které mi paní doktorka napsala, byly absolutně nevhodné pro kojící matku, můj obvodní lékař, který se přijel hned druhý den na mě podívat, se chytal za hlavu a napsal mi jiné. Celou záležitost jsem popsala v e-mailu, který jsem poslala zástupci přednosty oné plicní kliniky. A netrvalo ani týden a dotyčná paní doktorka mi volala na mobil a začala mi vysvětlovat, jak to myslela atd. Ono to opravdu chce nenechat se sebou orat a nenechat si líbit neurvalé a nezdvořilé chování. Je mi celkem jedno, jestli má někdo ososbní problémy a nebo se je unavený nebo cokoli jiného, pacienti by to odnášet neměli. Věra