Názory k článku Čemu slouží babyboxy?

Pokud sem budou jezdit ženy z Polska anonymně ukládat své děti do baby-boxů, nikdo nepozná, že jde o polské děti, že. Kromě toho, budou-li odloženy anonymně, mají velkou šanci na umístění v náhradní rodině (žadatelů o adopci malých miminek je stále dost), takže je nebudeš muset živit ze své kapsy.

nedávno jsem četla článek nějakého poslance, kde pěkně vystihl, že právo na život je nesrovnatelné s právem na vlastní identitu. Osobně paní Vodičkovou nesmírně obdivuji a děkuji jí, co vše pro ohrožené děti dělá. Možná babyboxy nejsou ideálním řešením, ale je tu aspoň SNAHA o záchranu životů. Doufám, že se podaří najít další řešení, které umožní přežít i dalším miminkům, které by jinak skončily na smetišti. Hned pošlu fondu ohrožených dětí zase nějaké penízky !

Docela by mne zajimalo, jakym zpusobem se da utajit tehotenstvi pred okolim, pak porodit a dat dite do babyboxu. Premyslim o tom, jak ho utajit pred manzelem, protoze jsem byla neverna, pred druhem , ktery mne bije... prvni polovinu tehotenstvi chapu, ale ze by si nekdo toho bricha nevsiml, je dost malo pravdepodobne, ne? nebo jak je to mysleno....nevite?Jarka

Navic, jak pise Libik. Zadne fronty u baby-boxu nejsou.

Doporucuji tento clanek: http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=702

Cituji:
Pátého září 2002 se v půl třetí odpoledne v regionální nemocnici ve švýcarském Einsiedelnu poprvé rozezněl výstražný alarm. Sestra, která měla ten den službu, ihned věděla, proč. Běžela ke speciální vytápěné skříňce. Leželo v ní živé, krví pokryté a v bundě zabalené dítě. První za uplynulý rok a půl, kdy klinika nechala jako první v celém Švýcarsku do zdi zabudovat speciální schránku na odložené děti.

Ivo, myslím, že zbytečně negativně a zaujatě hodnotíš tuto větu:
"Domnívám se, že by žena, která své dítě děvět měsíců nosí a pak se rozhodne dát je do adopce a udělat radost jiným, pro ni cizím lidem, měla být za svůj čin spíše pochválena než haněna."

Podle mého názoru z uvedeného vůbec nevyplývá předpoklad toho, co by měla mít odkládající matka za úmysl. Naopak souhlasím s tím, že by taková žena (která dítě odloží do baby boxu, ale i tak, která porodí utajeně či se rozhodně dát dítě k adopci, měla být určitě posuzována lépe, než žena, která jde na potrat. Jenže realita je složitá. Ty, co někdy byly těhotné, vědí samy, že není zrovna jednoduché 9 měsíců zatajovat těhotenství (jsou sice ženy, kterým se to podařilo, ale jsou to spíš výjimky). Takže vycházím z toho, že zatajit těhotenství by se dalo snad jen tak, že se dotyčná na delší dobu odstěhuje do místa, kde ji nikdo nezná.
Představte si modelovou situaci. Žena mladá, nezajištěná, tedy bez vlastního bydlení (v podnájmu, u rodičů v malém bytě, apod.), bez stálého partnera či manžela, s nízkým příjmem. Aby utajila těhotenství, bude se pravěpodobně muset (jak jsem nastínila výše) přestěhovat dočasně někam, kde ji nikdo nezná. S tím souvisí, že obvykle musí dát výpověď v zaměstnání, pokud tedy nějaké má. Vzhledem k tomu, že se pravděpodobně bude jednat o ženu z tíživých sociálních poměrů (např. svobodnou matku), tak jí ten příjem bude zatraceně chybět. Dost možná nastane vůbec otázka, zda skutečnost, že přijde o příjmy, zcela nevyloučí tu možnost, aby se odstěhovala anebo i jinak to těhotenství před okolím utajila. V těhotenství navíc bude potřebovat i nějaké to duševní zázemí, které bude v místě, kde nikoho nezná, hledat dost těžko. A potom návrat... Jak to vysvětlí, že najednou je zpět?
Shrnuto: dokončit těhotenství s vědomím, že dám dítě k adopci, je pro matku neradostný a komplikovaný úkol. Mám-li mluvit jen sama za sebe, připadá mi podstatně jednoduší jít na potrat, protože o tom se nakonec nikdo v okolí ani nemusí dozvědět, než být 9 měsíců těhotná a pak dát dítě k adopci (což se neutají - lidi se budou vyptávat nebo se budou šířit drby a vždycky se najde někdo, kdo vám to dá vyžrat).

Možná je opravdu problém v tom, že se vůbec nedomýšlí praktická stránka věci, když se píše nějaký zákon. Jak to ale vyřešit, to taky sama nevím. Možností je víc, ale s riziky zneužití různými vychytralci.


K ostatnímu jen doplňuji, že je to asi poněkud přehnané, ale stále se ty komentáře nacházejí v rámci konstruktivní kritiky. Tedy něco jako: Pozor, tady by mohl být problém. Mince má dvě strany. Abychom předešly problémům s tím a tím, bylo by dobré udělat to a to.