Názory k článku Jak se starat o předkožku?

Taky jsme to řešili, máme tříletého syna a babičky, které mají "své zkušenosti" se svými syny (tj. mým bratrem a mužem) a na přetahování předkožky se vyptávaly tolik, až jsem na toto téma zcela zanevřela. A taky nepřetahovala. Nicméně dětská lékařka konstatovala výraznou fimózu a předepsala kortikoidovou mast. Proti své vůli jsem podlehla a začla mazat s vědomím, že krátkodobé působení hormonů snad nebude tak traumatizující jako případný chirurgický zákrok. No ale asi bylo - syn se osypal po celém těle. Dětské lékařky souvislost s kortikoidy vyloučily, mě nepřesvědčili ani zastrašováním. Mastičku jsem okamžitě vysadila (do ztracena, pro jistotu). Vyrážka se ztratila vzápětí.
Ovšem syn se od té doby vzpíral jakékoli manipulaci s předkožkou, takže zase nic...
Tato událost mě pochopitelně přiměla pátrat (bohužel pozdě) mezi zkušenějšími kamarádkami - maminkami. Od nich jsem dostala řadu informací, mj. tu, že "do školy času dost".

Díky tomuto článku se posílila moje víra v to, že snad nebude tak zle. Možná opravdu vydržím čekat do puberty či plnoletosti - syn se pak může rozhodnout i sám, kdyby náhodou něco...

Jediné, co mi můj nabytý klídek ruší, je vědomí, že ca 2x jsme mu předkožku nějak přetáhli, ale to bylo asi fakt zbytečné... :-(

mrkni do diskuse detska gynekologie. ani mala devcatka nejsou v tomto smeru uplne bez problemu. bohuzel se o tom opravdu moc nemluvi. v pripade devcatek synechii resi soucasni lekari "nasilne" a resi se tam taky zda je to nutne.

Před lety jsem marně pátrala po podobném článku. Mému synovi je 6 let a přetahovat už umí sám. Hodně jsme s tím bojovali. Každý lékař mi říkal něco jiného,jeden doporučoval obřízku,druhý kortikoidovou mast. Nakonec jsem dala na názor,že pokud nemá problém při močení, tak nemáme tlačit na pilu a prostě jen zkoušet. Byla to dobrá volba a postupně jsme to zvládli.
Čekáme druhé miminko, na chlapečka jsem připravená, ale říkám si jakpak je to s hygienou u holčiček? Uvítala bych, kdyby tomuto tématu bylo věnováno více pozornosti. Ne každý má možnost se s někým poradit. Je to přeci stejně důležité stejně jako kojení. Děkuji.

Naprosto souhlasím s Petrou i Dagmarjanou. My jsme to podstoupili, když Vojtovi byly 2 roky. Byla to hrůra. Dvě sestry na něm ležely a držely ho, doktorka masakrovala. Nikomu nepřeju to zoufalství další 3 dny, kdy potřeboval čurat. Já jsem brečela, můj syn neměl daleko k hysterickému řevu ... A pak mějte důveru ve svého pediatra, já jsem myslela, že to, co mi říkají, je to nejlepší.

Já nemám nic proti něžným slovům v souvislosti s dětmi, ale vaše "jahůdka" mi neudělala dobře, ani Dermazulen mi nepomáhá, chjooo:-((