Názory k článku Lehké mozkové dysfunkce (1. část)

Dobrý den,myslím si, že můj prvorozený syn trpí LMD (zejména hyperaktivitou). Od narození byl velice živé miminko, který vyžadoval kojení po 1 - 1,5 hodně, velice málo spal. Trochu se to zelpšilo kolem 3.roku, ale velice aktivní, plný energie je doposud. Od probuzení mluví až do usnutí. Už mi z toho jde hlava kolem. To začal mluvit až kolem druhého roku, ale ihned se to rozjelo. Je velice aktivní, musí vše dělat sám (umí to nejlépe), každého se snaží opravovat, neustále vyžaduje pozornost. Už v raném dětství se nedokázal zabavit sám a stále potřebuje mít někoho u sebe. Většinou tedy mě. Bývalo to ještě horší. Nemohla jsem ani odejít z domu. Chodí do školky již třetím rokem, kde je také velice pracovitý, ale také hlučný. Pokud ale chci, aby něco udělal a on zrovna nechce, nikdo s ním moc nehne. Musím neustále něčím motivovat a různě příkazy kamuflovat. Což zejména manžel a jeho rodina nechápou. Jenže bohužel ani po zlém ani zákazy stejně ničeho nedosáhnou. Odmlouvá, vše komentuje a neposlouchá. Myslíte si, že bych mohla již nyní (v lednu mu bylo 5let) žádat o nějaké odborné vyšetření? Začali jsme chodit na logopedii (sykavky, měkké souhlásky, r,ř). Tam se mi potvrzuje, že je velice neklidný. Nedok᨞e sedět, aniž by nohy neměl chvíli nahoře, chvíli na židli, kouká všude kolem, jen ne na paní učitelku. Když se mu slovo nepodaří napodruhé, už je nervózní, dělá různé grimasy a kdyby to bylo se mnou, nedostanu z něj už ani slovo. Toto mě utvrdilo, že to nebude asi jen tak zlobení. Děkuji za radu.

Jsem VŠ (právnička), 32 let, a v příznacích napsaných v článku se docela vidím. Jako dítě - pomalost, nesamostatnost, neprůbojnost, bolesti hlavy, nešikovnost, zbrklost, ustrašenost, noční běsy, potíže s krasopisem na prvním stupni. Chodila jsem jako dítě do poradny, bylo to úplně k ničemu. Mám dojem, jestli by mnoha dětem nebylo líp, kdyby je dospělí nepřetěžovali nároky na biflování, krasopis a nevímcoještě, co stejně nebudou potřebovat, nálepkami, vyšetřeními. Mám dcerku (4 M) a je mi jí už teď líto, čím bude muset do dospělosti projít. To dětství je fakt drama. Navíc po svém otci možná zdědí citlivější nervovou soustavu (jako dítě - noční běsy, náměsíčnost, lekavost a nevím co ještě). Podotýkám, že přes všechny tyto příšerné příznaky z dětství jsme oba v životě a v práci úspěšní. Není možné, že většina problémových dětí potřebuje čas a lásku?

Arnošte, děkuji za radu. My to budeme asi řešit nedáváním do školky. Hlídá babička a oba dva si spolu perfektně rozumí.

Můj čtyřletý hyperaktivní syn absolutně nezvládá školku. Neuroložka nám doporučila Ritalin, aby to s ním bylo ve školce zvládnutelné. Mám strach mu ho ale dávat, aby ho nějak nepoškodil. Poradíte mi prosím, co dělat?

Dobrý den, jsem vysokoškolačka a obě dvě mé děti mají nálepku ADHD, což je porucha pozornosti s hyperaktivitou. Podotýkám, že mám chlapce i holčičku. Vzhledem k tomu, že obě mé děti procházejí školní docházkou, tak jsme již s manželem prošli určitými úskalými i ve školním procesu dětí. Určitě doporučuji školu, kde preferují specifický přístup k dětem nebo řeší již koncepčně nějakou poruchou. Nejčastěji specifické poruchy učení, kam spadá dyslexie, dysgrafie apd. Nejlépe hledat i školu, kde mají přímo na škole psychologa či metodického pedagoga. Určitě úzce spolupracovat s pedagogickopsychologickou poradnou, případně vyšetření u neurologa. Je nutné dítě posilovat v sebedůvěře, ubezpečovatho o svém přijetí, ale mít jako rodič zavedený pevný řád. Hlavně se nenechte odradit, případně otrávit pedagogem, který by nebyl ochoten tyto záležitosti brát v potaz. Jde nám o to, aby dítě prošlo školní docházkou bez vnitřního zničení, že nestojí za nic. držím palce.