Názory k článku Epiziotomie

Simčo, to máš štěstí, že se ti to tak snadno zhojilo. Já rodila dvakrát, v obou případech naštěstí bez komplikací a celkem rychle. U první dcery mne v půl sedmé ráno probudily "divné pocity" (ještě ani ne bolesti) a v půl jednácté už byla dcera na světě. Přesto měla asi paní dr. Košutová v Klatovech pocit, že porod postupuje pomalu a tak mne nastříhla. Hojilo se to tak 3 měsíce, bolelo to neustále cca půl roku a ještě po 3 letech jsem cítila bolesti v první dny menstruace. Jako třešničku na dortě si nechávám to, že při sexu jsem měla bolesti (ne vždy, ale min. v 50%) ještě po 6 letech.....
Takže při druhé dceři jsem se vůbec nebála pordu, ale jen jsem prosila PA, aby mne doktor nestříhal, nepůjde-li dítěti o život.... U porodu (tentokráte ve Strakonicích) byl pan dr. Vokatý - střičký praktik, který na moje strachy odpověděl, ať se nic nebojím, že to spolu zvládneme a hlavně ať na miminko nespěchám. Ó, jaká úleva, jaký rozdíl od prvního porodu, kde na mně sestry i doktorka hystericky pokřikovaly, ať zatlačím, aby se dítě neudusilo (to proto, že po příjmu v 8:30 hodin mne odložili na hekárnu s tím, že je to první dítě a porod bude někdy večer.... a když jsem si pro ně v deset došla na sesternu, abych je donutila mne prohlédnout, tak byly celé vyplašené, protože zjistily, že už rodím a vlastně vůbec nevěděly, jak už to trvá dlouho...).
Pan dr. Vokatý mi vsunul prst dovnitř, lehkým tlakem objížděl oblouček - přesně, jak je článku popsáno - a perineum rozathoval. I když už se tlačila hlavička, tak v tomto pokračoval a slovy mne spíše uklidňoval, abych příliš nechvátala. Dcera se narodila po 3 hodnách (v půl jedné začaly bolesti, v půl čtvrté byla na světě) a to díky panu doktorovi běz jediné trhlinky (malá měla skoro 4 kilča).
V 7 ráno mne při vizitě prohlížel jiný lékař, který nevěřil tomu, že jsem 3,5 hodiny po porodu - řekl, že kdybych mu to nepotvrdila, myslel by si, že je chyba v dokumentaci :o)))).
Takže i já jsem toho názoru, že pokud to není SKUTEČNĚ NUTNÉ, dělat nástřih hráze preventivně je BARBARSTVÍ!!!
Simča

S tvým názorem nesouhlasím, myslím, že to není jedno jestli se nástřih udělá nebo ne. Je to špatně takhle uvažovat, protože to pak dává "moc" doktorům dělat nástřihy rutinně, pokud jim některé maminky říkají, že je jim to vlastně jedno. Jedině pokud se rodičku budou bránit, aby se tento zákrok nedělal bez nutné indikace (zhoršení stavu mimi, prokázaný nepoměr hlavičky a poš. otvoru, rodička vysílená po dlouhém porodu atd.).
Mě teda nebylo jedno, jestli mi ho udělají nebo nebo, protože v hodině H jsem byla čilá a plná síly, protože porod trval jenom hodinu, takže šití by bylo asi nejhorší z toho všeho. Nástřih jsem nechtěla a indikace si jej nevynutily, měla jsem pár stehů ale žádný na hrázi.

Musím přiznat, že jsem se nástřihu bála jako čert kříže a snažila se dělat vše pro to, aby k nástřihu nedošlo. Masírovala jsem poctivě hráz a dokonce jsem se rozhodla jet rodit do Vrchlabí s tím, že ubytování jsem měla zamluveno na týden dopředu. Dcera se narodila o 12 dní dřív, tak jsem nakonec rodila v Příbrami. Na mé představy o porodu se mě nikdo neptal, dostávala jsem jen instrukce, které jsem se snažila plnit. Neodvážila jsem se ani vytáhnout svůj porodní plán, sestra byla ze mě dost nervozní a bylo vidět, že jí dost zdržuji - ten den nás rodilo celkem dost. Nešlo mi tlačit, na můj dotaz, zda by nebylo lepší změnit polohu mi sestra kategoricky sdělila, že ne. Rodila jsem s nástřihem(vůbec jsem o něm nevěděla)i šitím(to bylo horší).Šití jsem sprchovala ledovou vodou, jak často to jen šlo a ještě na oddělení jsem si zalévala řepíček v sáčcích, který jsem si pak dávala ve formě obkladů na hráz. Vše se zahojilo výborně. Kdybych teď mohla vrátit čas, nástřihu už bych se tolik nebála - spíš mě mrzí, že jsem si neřekla o položení dcerky na bříško hned po porodu, ale to se nedá nic dělat - líná huba, holé neštěstí. Jako prvorodička jsem byla úplně mimo a bála jsem se si cokoliv prosazovat, ale teď už bych si asi dupla. Myslela jsem si, že jsem na porod připravená a informovaná, ale spíše jsem byla zklamaná, jelikož ne vše, co se píše v knihách a na www.nemocnic je možné a běžně dostupné.