Názory k článku Jak bylo nakonec dobře, že jsem o kojení nic nevěděla

Ahoj, díky. Já pořád žiji s pocitem, že by ona měla přestat chtít sama:-). Kojení přes den je v pohodě, to omezovat není třeba, je to pohodlné, teplé a vždy po ruce:-), ale ty noci jsou vyčerpávající a taky nemám pocit, že by to bylo prospěšné do budoucna.
Poslední dva dny se ale fantasticky rozjedla přes den (jako by tušila, co řeším) a v noci se budí jen ve tři a pak v šest. Tak uvidíme, třeba to zvládneme. Jinak zkusíme tatínka, to mi radili i jiné maminky. Eva

Dovolím si vložit svůj příspěvek na téma kojení..U první dcery,která přišla na svět před pěti lety,jsem chtěla hodně kojit a s tím jsem vybrala i porodnici,která o sobě tvrdila,že je přátelská k matce a dítěti a že podporuje kojení.Jaké však bylo mé zklamání,když po narození dcery za mnou přišla sestra,aby zkusila přiložit malou,když se však nedařilo,mávla rukou a odešla se slovy,že ji dokrmí raději z lahve.Jako prvorodička,byť nastudovaná z knížek,ale bez "praxe" jsem to vzdala..Loni jsem čekala druhou dceru Natálku a vzhledem k problémům,které provázely mé těhotenství,jsem nevěřila,že budu moci vůbec kojit.Porodnici jsem si nevybrala,musela jsem dojíždět za panem doktorem a tím pádem jsem neměla chuť a ani čas hledat nějakou jinou.čtyři týdny před porodem jsem nastoupila do FN Olomouc,kde jsem čekala na porod.1.8.06 jsem císařským řezem přivedla na svět Naty a za dvě hodiny mi sestra přinesla můj milovaný uzlíček s tím,ať ji zkusím přiložit.řekla jsem sestřičce,že nemám dobré zkušenosti s kojením a ona mi s úsměvem!!! odpověděla,že tohle zvládneme.A zvládly.Pomohla mi fotbalová poloha,trpělivost sestry a mé odhodlání..Pravdou zůstává,že jsem po příjezdu domů měla problémy s rozpraskanýma bradavkama,bolestí mi tekly slzy,ale telefonát mé kamarádky,která mě podpořila,musíš vydržet říkala a já vydržela a kojím již 7 měsíců..Vydržte taky,kojení je paráda!!

Nic si z toho nedělej...Nejmladší spí s náma dodnes celou noc(kojím),holčičce je 4,5 roku a chodí k nám téměř každou noc úderem desáté a občas(hlavně o víkendu) se ráno přiloudá i devítiletý kluk,aby si mohl s námi popovídat a pomazlit se,takže o společnost v posteli taky rozhodně nemáme nouzi.A když se někdy omylem přidá i nejstarší a začnou polštářové války,je vůbec vyhráno!! Takže-máš v posteli jedno dítě?To se máš!Máš pro sebe místa jako královna.Nás je tam někdy i šest!!!A je to super,i když záda bolí opravdu pořád. :-))

Mohu jenom potvrdit!Dudlík je blbost a pohodlnost matek.Jestli chcete dobře a dlouho kojit,na dudák zapomeňte!!Místo dudlíku vždy a všude bradavku!Já našeho(zatím) nejmladšího kojím už 15 měsíců kdykoliv a kdekoliv si řekne už od porodu a kašlu na nějaké časové úseky.Malej měl v roce plně kojenej 12 kg.A k problémům se začátkem kojení:některé maminky(patřím mezi ně),mají problém s pozdějším nástupem laktace.Prostě se jim pravé mléčko začne tvořit třeba až 4.,někdy až 7. den po porodu.A děti do té doby nepřibívají.Stává se to,pokud máte v těle nižší hladinu hormonů.Takže na to je nejlepší nenervovat se,uprosit sestřičky(až po tom 3. dnu,dřív ne),aby si mimi vzali na pár hodin v noci k sobě,aby jste se dospaly(budete to potřebovat a když vynecháte 1 kojení zase tak moc se neděje).Ráno budete odpočatá,klidná.Dejte si horkou sprchu(co nejvíc snesete) a masírujte si tím proudem vody prsa.GARANTUJU VÁM,že se rozkojíte,ani nebudete vědět jak! :-))Já s tím měla problém pokaždé a vždy to zabralo!!Prvního jsem kojila rok,druhého 5,5 měsíce,třetí bez týdne 11 měsíců a malého dodnes.Držím palečky!!!

Tak já jsem svého syna měla u prsu skoro pořád cca do 5.-6. měsíce. Zlomilo se to po tom, co už byl takový soběstačnější a začal si hrát s nějakou tou hrazdičkou, nebo chrastítkem. Miloval, když jsem ho posadila do kojícího polštáře a obložila hračkama. Já bych řekla, že byl prostě dítě, které nechtělo být samo. Když bych ho nechala v postýlce, byť s dudlíkem, tak by se uřval. Nikdy nezapomenu na řeči typu - ty ho rozmazlíš, musíš ho nechat vyřvat a nekoj pořád !!! Můj Ondra byl schopen řvát v kuse třeba 2 hodiny, když si ho nikdo nevšímal. Prostě byl nejspokojenější u prsa a nebo třeba jenom v náruči. Tak jsme si ho holt odnosili a já fungovala jako dudlík, ale nelituju toho. Kojila jsem do 15 měsíců a přestala ze dne na den a žádný problém mu to nedělalo. Takže držím palec a dělej přesně to, co tvoje dítě potřebuje. Holt jsou i děti, které se nakojí, položíš je do postýlky, usnou a potom se probudí, nakojíš je, položíš do postýlky a usnou. Náš případ to nebyl a co nadělám, jen myslím, že Ondra měl štěstí, že byl 1. na řadě, u druhého dítka už nebudu mít čas na to kojit celý boží den.