Názory k článku Jak bylo nakonec dobře, že jsem o kojení nic nevěděla

Já prcka kojila do 15ti měsíců. Byla jsem přesvědčená, že budu kojit déle, ale malý byl tak strašně otravný a vyžadoval přes den skoro pořád a kdykoliv se mu něco semlelo, tak chtěl prso a spíš jen cumlal. Bylo to hodně náročné, tak jsem prostě ze dne na den přestala kojit. V noci jsme to řešili flaškou s vodou a přes den si nakonec ani nijak nevzpomenul, že by vlastně měl chtít to prso, bez kterého ještě před týdnem nemohl žít ! Jinak, v tom nočním buzení pokračoval prakticky skoro do 2,5 roku. Myslím, že to byl pozůstatek nočního kojení. V noci se prostě probudil, sedl si, řekl, že chce pít, napil se, lehnul a spal dál (klidně i 3x za noc). Jinak jsme po dohodě s pí doktorkou dávali i po odstavení ještě sunar, pil ho před spaním z flašky, což jsem teď ve 3 letech utnula.

To jsou věci, to jsou věci. Tak teda abych pravdu řekla, myslela jsem si, že po jednom dítěti jsem automaticky již zkušená a velice protřelá maminka a vidím, že jsem se šeredně mýlila. Prostě a jednoduše až to bude podruhé, potřetí, máme se pořád na co těšit a neustále bude něco nového. Jen doufám, že toho raubíře a uřváně mám už za sebou a čekají mě ta miminka za odměnu :)

Ty to děvče myslíš dobře, ale to zaklínadlo instinkty a skutečnou vůlí chtít kojit je nepřesné a nikterak nepovzbudí, protože já věřím tomu, že nekojící matky "opravdu chtěly".
Víš, jak mě se povedlo kojit druhé dítě? Byla jsem smířená, že mi to nekojí, po ničem jsem nepátrala(byl rok 1988 a ani to nešlo:), nechala jsem si dítě nosit, jak bylo normální, kolikrát ani pít nechtělo.. A při propouštěcí vizitě mi sdělili, že je malá plně kojená.Mě to doslova překvapilo. Skutečnost, že jsem potom vydržela 2 měsíce kojit v jednom kuse, než se to opravdu rozjelo, byla dána mou předchozí zkušeností s UM, věděla jsem, že i nekojené dítě řve a navíc zvrací. Takže shrnuto, byla jsem přesvědčena, že nejsem kojící typ, dítě bylo odnášeno,samozřejmě mělo dudlík, možná jsem ani tak nějak na kojení netrvala a přesto jsem malou kojila na tu éru slušný čas. Jak říkám, je to záhada a chce to hlavně klid.

Dobrý večer, my dudlík nasadili hned třetí den po porodu, malý měl žloutenku a nechtělo se mu vstávat kvůli pití, ale když už se probudil, tak se nadlábnul a díky dudlíčku nevím, co je to probdělá noc. Jen doufám, že naše další mimi ho bude chctít taky :-) Katka

Reaguji na to, že uvádíte, že máte nedobrou zkušenost s odstříkáváním mlíka hned po porodu. Mě se to tedy na sto procent vyplatilo. Dvě hodiny po porodu jsem se zavřela ve sprše a tam pobyla asi 10 hodin :) - samozřejme s přestávkami na jídlo a odpočinek a kojení. Prsa jsem JEMNĚ masírovala a ručně odstříkávala to co bylo uvnitř - zprvu mlezivo a pak se plynule začalo tvořit mléko. Díky masáži, teplé vodě a pohodičce (žádná sestra o mě ani nezavadila - všechny jsem vykázala hned po porodu, jsem nezažila pocit bolestivě nalitých prsou. Prostě od porodu dítě pilo(jak dlouho chtělo - většinou po pár minutách u prsu usnul, ale někdy pil i 1/2 hodiny - intervalově)a když nepilo tak jsem ve sprše masírovala a odstříkávala (zpočátku toho bylo pár kapek). Celé to bylo o tom, že jsem měla potřebu se takhle chovat, něco jsem měla o kojení načteno, ale chovala jsem se podle toho co mi říkalo mé tělo. No a myslím si, že o tom to všechno je. Poslouchejte svůj organismus, ten vám poradí nejlépe a nenechte se vmanipulovat ostatními do situací které jsou Vám nepříjemné. Rozepsala jsem se strašně, snad to někdo bude číst. Ale napíšu ještě jeden příklad, když jsem byla v momentě, kdy jsem měla zašlou branku a porod měl začít - sestra mi řekla, že dítě bude na světě do 20minut. Řvaly na mě ať tlačím, mačkaly mi břicho - no co Vám budu líčit. Trvalo to hodinu, protože jsem cítila, že musím tlačit tak jak potřebuji já a ne tak jak na mě řvou oni. Tzn. někdy silně, někdy zlehounka. A bylo to, byl by to nádherný okamžik nebýt těch rušivých vlivů. Dítě bylo v pořádku, apgary mělo všechny 10, doktor říkal, že je růžové jak selátko. Na poporodním mi bylo dáno najevo, že jsem nespolupracující rebel, protože to mohlo být za 20 minut venku...(měla jsem pocit, že je zdržuji - asi od kafe :) ). Ale mě bylo jasné, že jsem dělala vše správně, takže na závěr má rada - nechte si poradit odborníky (od toho tam jsou), ale zkonzultujte to se svým tělem a to konečné rozhodnutí učiňte sami.