Názory k článku Jak bylo nakonec dobře, že jsem o kojení nic nevěděla

Před 12 lety jsem poprvé rodila -dceru Terezku, Popularita kojení byla chabá a ochota sester prakticky nulová. Neexistovali Laktační poradkyně! Přesto jsem instinktivně věděla, že chci a budu kojit, kašlala jsem na názory sester i jejich úšklebky a dělala vše instinktivně. Kojila jsem prakticky stále a dceru odmítala dávat na dětské ( abych si odpočinula)/ještě nebylo běžné mít dítě stále u sebe/. Kojení byla pro mne a mou dceru okamžik kdy jsme byly spolu a spojené a šťastné - shrnu to i přes tehdejší upozornění sester i pediatra, že je to špatné kojit stále, a že je nutné dodržet interval tří hodin mezi kojením ( kašlala jsem na to) jsem dceru kojila plné 2 ROKY. po 4 letech se narodil syn Davídek - situace byla o hodně lepší - sestry se snažily, ale když viděly mé odhodlání kojit sama a s chutí, nechaly mne být a já kojila opět 2 ROKY. Po 4 letech jsem v KLUBU MAMINEK dostala nabídku studovat kurz laktačních poradkyň v Praze a začala.
Vzpomínala jsem na krásné chvíle při kojení mých dětí a ujišťovala se, že jsem vše dělala instinktivně a naprosto správně -
sama teď již 5 let radím ( ZDARMA( jako laktační poradkyně maminkám v nouzi - tedy radím, spíše je jen podporuji v tom co je nám maminkám vlastní. - Vždyť jsme savci. Jsem 100% přesvědčená, že mateřské mléko je pro miminko tím nejlepším co jim můžeme na startu do života dát. Pokud to však nejde, je vhodné nasadit náhradní mléko. HLAVNÍ JE ABY JSTE OBA BYLI SPOKOJENÍ!!!!!!!!!

Obě mé děti dostaly po návratu z porodnice dudlík a oběma jsem ho kolem 1,5 roku přestala dávat s tím,že se ztratil.Zato kamarádky dcera dudlík nechtěla,cucala si prsty a věřte ,nebyl to nejlepší pohled na tříleté dítě s prsty neustále v puse.Prsty se bohužel ztratit nedají a já si říkala "zlatej dudlík".

Jo jo,taky jsem poprvé téměř žádné stahy necítila,zato po druhé jsem bolestí až zvracela...jsem fakt zvědavá na třetí porod...
Ale taky jsem byla poučená,že to může nastat...takže překvapená jsem byla jen tou intenzitou...Paralen to naštěstí spravil :-))

Jak je to s dudlíkem obecně - nevím... jen moje vlastní zkušenost - můj syn měl dudlíka hned od počátku, už v porodnici ho dostal a s kojením žádný problém nebyl,i sestřičky ho chválily, jak se krásně přisává. Eli

Ráda bych využila příležitosti a poradila se.
Moje téměř roční dcera se moc nemá k "postupnému odstavení", jak se píše v knihách. Dá si prakticky po každém jídle, buď hned nebo přicupe za chvíli. Abych se přiznala, přes den mi to nijak nevadí, považuji to za zdravé a tak nějak mám pocit, že by měla ona sama přestat chtít... Bohužel se hodně budí i v noci, někdy se mi podaří ji ukonejšit, někdy musím "vytasit prso", to ji uspí parádně.
Má s tím někdo podobnou zkušenost? Nerada bych odstavovala v patnácti a za řevu:-). Eva