Názory k článku Události před narozením a jejich důsledky

Milado, v cestine nevim, ale informace je v tom anglickem clanku prilepenym k prvni odpovedi k Lence. Zdroj povazuji za solidni.

Betino, ale ja souhlasim s tebou a s Editou, ze pokud nemas uz volbu (nemuzes otehotnet prirozene), nebo jde o minulost, na ktere zmenit uz nemuzes nic, tak je lepe se netrapit a brat zivot tak jaky je. Ale zaroven neodmitam snahu informovat. Totiz ten zbytecny UTV odmitnout muzes, stejne jako muzes si rozhodnout, jestli chces si vyvarovat nekterych genetickych postizeni, a jsi odhodlana na potrat ve pripade, nebo spise se citis tak, ze pro tebe rozhodovat, jestli prijmes svoje dite to 5. mesice tehotenstvi, je neprijatelne. Ja vazne si myslim ze je to svobodna volba, a jedine co je na tom neprijatelny, kdyz na geneticke testy je poslana zena, ktera o potratu by nikdy neuvazovala.

Autorka clanku mozna zapomnela podotknout ze jde pouze o pravdepodobnosti. Zustalo to tak trochu na inteligenci cteraru, vsak o tom, jak se dela prirodovedecky vyzkum se uci uz ve strednich skolach, ze. Ale opravdu nikoho neurazela, ani ty nezdrave matky. (Treba ja nema rada V. Marka s jeho definici, co je opravdova zena). Ale vazne, ja na clanku nemuzu spozorovat nic spatneho. I nad hormonami prece muze prevladat rozum, alespon kdyz nic neboli a nejde ti o zivot. Pak by bylo nekorektni psat ani o prevenci rakoviny nebo cukrovky, aby ti, co ji maji, nedostali strach, ze brzo umrou.

snažím se to nějak přebrat, ale řekla bych, že to nevidím stejně.. já a priori neodmítám informace - jakékoli - to určitě ne. Ale pokud nemám možnost volby - a to jak co se týká třeba porodu nebo životního prostředí, jídla atd. - tak se zbytečně rozhodím. Neříkej, že tě uklidní, když víš, co všechno jíš, co všechno to způsobí lidskému organismu, ale v podstatě s tím nemůžeš nic dělat. Leda bys zvolila těžce alternativní způsob života,
pěstovala si všechny plodiny atd. - to ale je v podstatě v téhle době nemožné. Otázka nenarozeného dítěte, způsob porodu a vše co se toho týká, je pro naprostou většinu žen tak hodně emocionální, atd., že se vždycky dotkne. Pokud jsi prostě neměla jinou možnost a musela jít na císaře atd., tak proč by sis to měla vyčítat? Je podle mě lepší, snažit se to brát pozitivně,
soustředit se na sebe, na dítě, a ne si vyčítat, že proboha, kdybys byla co k čemu, tak porodíš přirozeně a tím pro své dítě uděláš to nejlepší na světě.
To ale neznamená, že bych chtěla být neiformovaná, jen si myslím, že se nic nemá přehánět, zvlášť ne, pokud je to takto citlivé téma.
Jinak, co se týká chemie v potravinách, to si myslím, že je daleko větší problém..... ale to by bylo na dlouhý psaní, ahoj

hezký den, ještě by chtělo upřesnit, že zrovna v některém státě USA (Maryland?) se zvýšila pravděpodobnost výskytu autismu až na 1:160 (u nás je to zatím snad 1:několik atisícům). A to už je pěkně alarmující číslo!Tam bych teda genetiku nepodezřívala... spíš to očkování, či kontaminaci prostředí.není divu, že se výzkumu autismu v Americe tolik věnují. U nás se zatím tato "epidemie" naštěstí nerozvinula, takže naše odborníky to nezajímá.

Kris,

Prekvapenim musela jsem se podivat na clanek. Co prosim te je zobecnujiciho v zaveru? "Co se týká budoucnosti našich dětí, je na nás uvědomit si důležitost těchto období, hledat informace, naslouchat své intuici, mít odvahu vymanit se ze zastaralých dogmat, mít vůli činit změny v již zaběhnutém způsobu života, je-li to ku prospěchu věci a v neposlední řadě být zodpovědný za život svůj i svých dětí. Je to ten největší dar, jaký můžeme do života svým dětem dát." Proc musi byt neco nepravdiveho na tom, ze musime se starat o svoje zdravi, ze musime se vzdelavat, ze nesmime vzdat se svoji zodpovednosti a vlastniho rozumu a vlastni iniciativy???

Mas pravdu v tom, ze v zivem svete zobecnovat a videt primocare kauzalni souvislosti nejde. Ale vis, ti vedci, ktere vypracovali statistiku, tu primocarou kauzalitu ani nevidi, mluvi se spise o statistickych pravdepodobnostech. Navic, se nezkoumaji nahodne korelace (jako to misto bydleni a autismus), ale ty, kde souvislost je logicky vysvetlitelna (treba UTV pusobi na mozek mysi, tak asi i na lidi). Co se tyka pravdepodobnosti, pravdepodobnost autismu je stale jeste mala (1 z desetitisici, podobna jako pravdepodobnost DS u mladych matek, ktery take se zjistuje UTV). Pravdepodobnost depresi je u soucasnych lidi velmi vysoka, ale take jsou sirsi moznosti prevence a lecby. Podle citovanych vyzkumu, nase deti k nicemu nejsou odsouzeni. Neni treba se hroutit, ale zaroven neni spravny kaslet na varovani.

Medicina je zazracna, ale neni vsemocna, a zatim neumi tvorit dokonaleji nez priroda. Pokud uz nekdo dostal v tehotenstvi diabetes nebo ma diagnozovanou neplodnost neni treba zoufat. Sance na zive a zdrave dite stale jeste jsou vysoka. Ale je omyl propadnout iluzi, ze muzeme se bezvyhradne sverit medicine, a to nam projde uplne bez ujmy a ze sance mame mensi nez pri plnym zdravi. Je snad na tom neco, z ceho bychom meli zesilet?