Názory k článku Přítomnost partnera po celou dobu porodu – pouhá fikce?

U nás ve Frýdku-Místku je to taky tak, jak popisuješ. Na "hekárně" jsou tři maminy. Mně řekli, že pokud bude rodit nějaká mamina se mnou, tak tam manžel nemůže být, nebo by raději neměl. Vem si to tak, když tam budete 2 nebo 3, všechny v těch blbých košilích, ze kterých lezou zadky, tak budeš i ráda, že tam není chlap někoho jiného. Budeš tam hekat a vzdychat a bylo by ti trapně, kdyby na tebe někdo koukal. Mně to vyšlo, nikdo se mnou nerodil, Byla jsem tam sama, tak manžel byl se mnou od té doby, co mně přivezl do porodnice. Na 1. době jsme koukali na TV, pak už jsem byla otevřená na 4 cm, tak se šlo na přípravu. To akorát manžel odešel, aby zaplatil poplatek 500,- za to, že může být u porodu a šel přeparkovat auto. No, co ti budu povídat, byl zpátky ani ne do 15 minut, celý zpocený, protože běžel, aby to prý stihnul. To jsem zrovna seděla na záchodě po klystýru. A pak už se šlo na sál, tam mi dali ty pásy a kontrolovali a pásy a kontrolovali a epidural, kter zabral na 2 hoďky. A 20.1.07 ve 21.20 byl a Valérie na světě. Tak pa a drž se

Moc děkuju za tvou odpověď, ten popis ústeckých porodních boxů mě dost šokoval. Že jsou maličké mě nepřekvapuje, ale myslela jsem, že jsou od sebe navzájem oddělené normálně stěnou a ne žaluziemi! To mi opět pomohlo pozměnit náhled na věc. Asi se prozatím zkusím domluvit s doktorem, zda by to nešlo přece jen provést v teplické porodnici (aby tam můj muž byl), jak už tady zaznělo, a podle jeho odpovědi se zařídím dál.

Myslím, že ženy mnohem více vydávají energie na to, aby byl manžel s nimi porodu, než aby mohli být rodiče s nemocným dítětem v nemocnici.

Mila Jano,
jsem z Olomouce, ale bydlim s manzelem ve Vidni,resila jsem dilema Olomouc nebo Viden.Vsechny kamaradky, ktere V Ol. rodily, me od toho zrazovaly, zedne soukromi, proste nic moc.
Dopadlo to tak, ze jsem jela z Olomouce do Vidne, udelalo se mi spatne, manzel odbocil do nejblizsi porodnice - Brno, Obilni trh. Zustala jsem tam lezet na udrzeni, starali se o me vzorne, takze bylo rozhodnuto - chci rodit tady!. Objednala jsem si nastup dva dny pred terminem, nastoupila jsem, udelali mi zatezovy test v den terminu, porod se rozjel, jeste mi dali vybrat pokoj, ve kterem chci rodit, maji je podle barev - zluty, cerveny, modry, ruzovy..., kazdemu vyhovuje jina barva. Ja si vybrala zluty, manzel byl u me od sameho zacatku, prvni dobu porodni mi masiroval zada, pomahal do sprchy, skakat na balonu, meli jsme soukromi, jen s vybranou porodni asistentkou, ktera byla velmi prijemna a ohleduplna.
Kdyz prisla na radu druha doba porodni, doktor, ktery prisel, je manzela ptal, jestli chce zustat, ja ho nenutila, ale on chtel, drzel me za ruku, mluvil na me, dokonce mu doktor dal nuzky, aby prestrihnul pupecni snuru, kdyz byla dcera na svete. Taky ji jako prvni choval.
Zrozeni potomka je nezapomenutelny zazitek, ja jela do porodnice 150 kilometru a stalo to za to. Obilnak je Baby Friendly Hospital se vsim vsudy, jak pred porodem, tak i po nem, jsem mela ja i moje dcerka skvelou profesionalni peci s lidskym pristupem. Rozhodneme-li se s manzelem poridit dcerce potomka, pak budu urcite rodit zase na Obilnaku...
Preju vse nej a nezapomenutelny porod v tom dobrem.
Julia, 33 let.

Ono se toho o porodnicích hlásá. Já jsem rodila v dubnu 2006 v ÚL. Prošli jsme s manželem přeporodním kurzem. První šok mi způsobily porodní boxy. Jinak to nazvat nemůžu, malinký prostůrek, kolem dokola dlažidčky, mikroprostor pro pohyb rodičky. Na chodbu nesmíte vylézt ani vy, nedej bože pak manžel. Jedině, že byste si zavolali sestru a ta by se s vámi uvolila projít kolem ostatních porodních boxů. Vana sice je, ale jen na první dobu porodní a také moc nefrči - musela by se přeci mýt. Nejvíc mě ale štvalo, že mezi boxy jsou jen vertikální žaluzie, takže slyšíte naprosto vše, co se děje kolem. Sice se rodičky snaží dávat co nejdále od sebe - např. box 1 a 4, ale stejně je to krajně ponižující. PA tě bude stejně do poslední chvilky přesvědčovat, abys manžela ještě nevolala. O průběhu porodu jsem měla také jiné představy. Celou dobu na mě čučeli 4 lidi, ač jsem měla porodní plán a nepřála jsem si žádné praktikanty apod. a nikdo mě vůbec neinformoval, co se vlastně děje. Zda je už venku hlavička, ramínka.... To je asi opravdu jen ve filmech. Prostě na mě koukali a nechali mě, ať si s tím poradím sama. Na adresu PA musím ale říci, že jsem na začátku 2. DP zpanikařila a místo tlačení jsem dýchala stále povrchově. Tak mě upozornila a pak už to šlo jak po másle. Malej se narodil na druhé zatlačení. Horší než celý porod mi přišlo závěrečné šití. Když jsem se ohradila, že mi lékař málo umrtvil hráz, tak mi řekl, že to abych z toho taky něco měla. Asi si myslel, že je vtipnej.Co se týče dojíždění, tak bych na to moc nesázela. Já jsem byla prvorodička v 29 letech a kluk se narodil za 45 min. Manžel to nestihnul a to bydlíme 10 min. od nemocnice. Poporodní péče také dost zvláštní.Syn měl po porodu problémy s dýcháním, protože jsem měla úplně zelenou kašovitou plodovku. Dětskou sestru jsem musela volat 3x. Pak přišla se slovy, že nemá jen mě a že byla na pokojích. To se má dítě asi do té doby udusit? Berou to opravdu jako rutinu a vše je pro ně banalita.
Závěrem chci ale napsat, že jsem měla o porodu hrůzostrašné představy. Nakonec na něj vzpomínám ráda, ač byly moje představy úplně jiné a takový bezproblémový porod bych přála všem maminkám. Nenech se vystrašit a poctivě cvič dýchání pro první dobu porodní. Je to opravdu hodně o psychice a o přístupu. Zrovna tak strašidelé story o následné péči o novorozeně a batole jsou také mnohdy nadsazené. Nějaká ta probrečená noc sice určitě bude, ale neboj se toho. Tvůj kulíšek ti to mnohonásobně vynahradí.