| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Přijdeme od nového roku o stovky nebo dokonce tisíce korun měsíčně?

[<<Předchozích 140] Příspěvky 141150 z 534 [Dalších 384 >>]
7.4.2007 20:40:45
No není se pak čemu divit,že je tam tolik chudiny, násilí a kriminality. Pro mě bylo USA symbolem vždycky toho špatného a teĎ se mi to potvrdilo.
7.4.2007 20:33:33
Moje máma byla se mnou doma taky jenom 3 měsíce a pak šla do práce. No ale opravdový vztah jsme spolu neměli. Já jsem ráda když jsem s dětmi doma co nejdéle. Oni to potřebují.Jsou děti které se nenechají umístit do školek a když je umístíte nesou si to celý život. Taky na své dětství nevzpomínám šťastně,protože moje máma byla pořád v práci.
Líza
7.4.2007 20:31:50
Jednak nevím, kde bereš představu, že vytíženost té matky a psychická labilita potomka spolu souvisí (často se na prvních dětech rodiče až příliš vybijou i v negativním slova smyslu a až ty další nechají žít a mají trochu nadhledu); jednak nevím, proč manžel nijak nepomáhal, pokud jeho žena dělala školu; a jednak - být plně k dispozici dětem, nebýt unavená ani uhoněná a nemít žádné starosti a stresy, kterými bych mohla děti neurotizovat - to je jistě moc pěkné. Jak z Karla Jaromíra Erbena. Se skutečným životem to nemá co společného. Pokud nepřinesu žádnou z těch věcí, kterým ty říkáš bolestné oběti a podle mě jsou to docela normální věci spojené s péčí o rodinu, teď, pak je budu stejně přinášet později, až půjdu do té práce a ta škola (jazyk, atd... doplň si co chceš) mi bude chybět a nevezmou mě. Nemyslím si, že by nezaměstnaná matka byla méně vystresovaná než upracovaná matka, jen jejich stres pramení z jiných věcí. Dětem ovšem může škodit přenesená nepohoda matky v obou těchto případech.
Jazu
  • 
7.4.2007 20:24:40
Příklad ze života. Matka se rozhodla studovat při malém dítěti (2 roky). Ale trochu přecenila své síly, s hlídáním to měla složitější a manžel moc nepomáhal. Z trpělivé a obětavé maminky se nenápadně stávala, nepříjemná, unavená, věčně uhoněná žena. To dítě je dnes dospělý člověk. Lítá z jednoho problému do druhého, má problémy v mezilidských vztazích a je celkově nešťastné ze svého života, i když to umí dobře maskovat. Dá se toto nějak ospravedlnit? Proč matky opouštějí, nebo se nevěnují důsledně svým dětem v době, kdy je nejvíc potřebují? Ten člověk má ještě sourozence, s těmi už mohla zůstat doma a věnovat se jim na 100%. Ty už jsou také dospělé a žijí šťasný život. To jsou ty bolestné oběti. Není to patetické, ale smutné a nedá se to vrátit.
Líza
7.4.2007 18:28:18
Omlouvám se, ale bolestné oběti mi přijdou trochu patetické. Můžeš být konkrétní,které bolestné oběti?
Jazu
  • 
7.4.2007 17:17:37
Obě dvě reakce mě nepřekvapily. Naopak. Je to klasická reakce lidí uzavřených ve svém světě a svém úhlu pohledu. Ano s něčím souhlasím. např. to že budoucí život si budujeme již na základní škole, je jistě pravda, možná to začíná už dřív...v raném stádiu dětství, podle toho jaké máme podmínky v rodině. Ale to nechci rozpitvávat, to každý ví. Já jsem nikdy neměla větší potíže s učením ani na základní škole, ani na střední. Rozhodně nebrečím nad svým spackaným životem, kvůli toho, že jsem si pořídila děti (2 děti). Jsem šťastná ve své roli a prožívám intenzivně svůj život. Nechápu, proč mi tady někdo předhazuje, že fňukám nad svým životem, když jsem jen chtěla poradit, od těch zřejmě "dokonalejších a schpnějších". Má otázka zněla, jak studovat, když není hlídání nikdy, když i k lékaři tahám děti a když si nemohu dovolit platit nikoho, kdo by se mi staral o potomstvo? Ano, nikdo mě nenutil rodit, to uznávám. Ale to je trochu málo. Jako odpověď mi to nestačí. Je to ten známý, úzký pohled lidí, kteří každý problém smetou ze stolu se slovy "můžeš si za to sám". Docházím k závěru, že to asi v tom jaké má člověk hodnoty. Někdo je ochoten kvůli úspěšné kariéry obětovat své děti, nacpat je do jeslí, kojeneckých ústavů, cizím lidem atd., bez větších výčitek svědomí. A v tom tkví podle mě hlavní problém. Ty které nejsou těmito "krkavčími" matkami, jsou ještě společností zneuznány, jako ty podřadnější. Chtěla jsem právě poukázat na to, že v naší společnosti prostě nejsou vytvořeny podmínky na to, aby člověk mohl být obojím (dobrou matkou i úspěšnou zaměstnanou ženou), bez široké podpory ostatních (rodiny). Jsem spokojená v tuto chvíli tak jak jsem, neboť cítím, že dělám to nejlepší co v tuto chvíli dělat mohu a to plně se věnuji rodině. Na víc nemám prostě podmínky a musím to tak přijmout už kvůli svým dětem. Odpovím si proto sama, za sebe, ale určitě i za další ženy v podobné situaci, jako jsem já . Intenzivně studovat (vysokou, střední), při takto malých dětech prostě nejde, bez bolestných obětí, jejichž důsledek by se určitě projevil v následujících letech. Máte jiný názor, zkušenost? Budu ráda když se o něj se mnou podělíte.
Ssugar
7.4.2007 16:34:54
Oddysseus, určitě měl velké štěstí a taky schopnosti :-))) Pracuje u bezpečnostní agentury jako personálně-technický ředitel a VŠ si momentálně dodělává.
A zdaleka nemá v této firmě nejvyšší plat. Mimochodem jeho nadřízený (sám velký generální) :-))) má také jen SŠ. Je dobře, že vše není jen o škole, ale i o schopnostech. K čemu vysokoškolák, který je k ničemu?
Ssugar
7.4.2007 12:14:24
Romano, také žiju v Ústeckém kraji, konkrétně v Teplicích. Ale i tam se musí něco pro dobré místo dělat. Maturita v této době nestačí.
Zkus se nějak rekvalifikovat, chodit na jazykové kurzy apod. Můj přítel Mostě pracuje a má taky jen maturitu. A i tak si sehnal práci, bez známostí za 60 000,- čistého!!!! Jde jen o to chtít a né plakat nad sebou. Tak se nevymlouvej a makej na sobě.
Romana 2 děti
  • 
7.4.2007 11:59:01
Jsem ráda, že ještě jsou lidé, kteří, ač sami nestrádají, dokáží pochopit nelehkou situaci druhých. Oni, většinou ti, kteří nemají existenční problémy díky poloze svého bydliště se nedokážou vcítit do kůže člověka, který žije v regionu s vysokou nezaměstnaností.
To budou raději urážet a podezírat z neschopnosti a lenosti. Ale na takovéto reakce jsem již zvyklá.
Jinak díky za podporu.
Romana 2 děti
  • 
7.4.2007 11:51:53
Velmi by mě zajímalo, kde žiješ. Jak můžeš soudit, když neznáš moji situaci.
V místě,kde na jedno pracovní místo čeká 30 -50 uchazečů o práci a kde je nemožné sehnat slušnou práci odpovídající mému vzdělání bez známostí.
Mimochodem žiju v Mostě. Ve městě s nejvyšší nezaměstnaností v republice.
Zkus se u nás ucházet o práci a teprve potom mě můžeš soudit.
PS. Ty budeš pravděpodobně z Prahy, že?
[<<Předchozích 140] Příspěvky 141150 z 534 [Dalších 384 >>]

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.