Názory k článku Tříletí čtenáři - radost i starost

Můj starší syn se naučil spontánně číst v pěti letech. Tady už asi o hyperlexii nejde. Dcera se naučila číst až ve škole. Syn měl ve třídě jednu spolužačku, která dovedla slušně číst, i když ne tak plynně jako on. I dcera má spolužáka, který před vstupem do školy sám četl.
Myslím, že velkou roli hraje dědičnost, já a moje sestra - dvojče jsme se taky naučily číst v předškolním věku bez cizí pomoci. V první třídě jsem si už četla dobrodružné knihy, např. Černý šíp od R. L. Stevensona. I synek je vášnivý čtenář, dcera, druhačka, se do samostatné četby moc nehrne.
S dítětem, které by umělo opravdu číst text ve třech letech, jsem se ve svém okolí zatím nesetkala, i když dětí, které v tomto věku znají písmena, je poměrně hodně. Těmito dětmi se intenzívně zabýval pan profesor Matějček, pokud se nemýlím.