Názory k dotazu Potrat

Vážená paní doktorko,
listovala jsem si v archivu různých dotazů ohledně těhotenství,až jsem si říkala,kolik žen má štěstí, že jejich průběh těhotenství probíhá,tak jak má a ukončí ho narozením krásného, zdravého miminka a zbytečně si nahánějí hrůzu čtením nesmyslů. Já bohužel patřím mezi ty, které o svá miminka zatím přichází a nevím proč. První miminko jsem nosila do 22.týdnu těhotenství (poslední tři měsíce jsem průběžně špinila a krvácela), pak mi odtekla plodová voda a byl konec. Přisuzuji to velkému stresu,který jsem měla s bývalým manželem, i když ani tak nevím, co se vlastně stalo, když z pitevní zprávy bylo napsané , že miminko odpovídalo příslušnému týdnu a průběžné výsledky byly také dobré,až na to krvácení, které šlo z hematomu mezi plodovým obalem. Na genetickém vyšetření mi zjistili,že jsem fit,až na vrozenou Leidenskou mutaci. Od toho dne jsem začala docházet (jednou za 1/2 roku na testy na hematologii). Vše je v pořádku,až na trochu zvýšenou sráženlivost,která by neměla vadit v těhotenství při píchání injekcí. V lednu t.r. jsem přišla do jiného stavu s přítelem,ale bohužel, byť jsme se na miminko moc těšili a já si říkala,že to tentokrát zvládnu , tak jsem začala od 6.týdne špinit a v 7.týdnu zjistili,že přestalo fungovat srdíčko. Musela jsem opět do nemocnice a ukončit to. Na začátku druhého těhotenství jsem měla rýmu a trochu zvýšenou teplotu, nevím,jestli to mohlo nějak ublížit. Všechny výsledky mám v pořádku, jsem fit, miminko si moc přeji (začala jsem cvičit od března cviky podle pí. Mojžíšové),ale netuším , jestli ,až zase příjde ten okamžik na který se tak moc těším,jestli to zvládnu. Chtěla jsem se zeptat,jestli má Leidenská mutace na to vše nějaký vliv nebo jestli jsou to prostě jen náhody. Všichni říkají ,že to příště snad už vyjde,ale kdyby se mi to stalo zase,tak se přiznám, že nevím, co bych dělala. Jak se zbavit zároveň toho strachu, který o to miminko budu mít? Ono se radí,že člověk strach nesmí mít,ale v mém případě to prostě neovlivním, i když se budu snažit,tak ten strach bude uvnitř. Můžu , tak ublížit a přijít o to miminko nebo teď komplikovat nějak možnost otěhotnění? Pomůže mi v udržení plodu civčení podle pí.Mojžíšové? Chodím i na kyneziologii,abych se případného strachu zbavila a tam prý už taky problém není, i když nikdo neví, jak vše budu vnímat,až to příjde. V druhém těhotenství jsem dost kontrolovala výtoky a pořád se bála,aby mě nepotkalo to , co jsem už zažila, i když jsem si pak zase říkala,že to bude už dobrý a odháněla jsem špatné myšleky,ale stejně jsem dopadla špatně. Mohla jsem si to přivolat nějak sama?Pořád si říkám,co je ve mě špatného,že to nejde a jiní mají vše hned a nestojí o to. Děkuji za Vaši odpověď a přeji hezký den. Veronika PS: Ještě dotaz mé kamarádky Jany ,která je na začátku těhotenství (2.měsíc) a má rizikové těhotenství a zakázaný styk s manželem. Může si uškodit onanií a event. vyvolat potrat? Ví,že je to hloupý dotaz,ale nikde na svoji otázku nenašla odpověď.Děkujeme.