Názory k článku Náš život s diabetem

Nechci vás nějak strašit, ale určitě vás už někdo varoval. Dvojčata mají stejné genetické dispozice. Manžel dostal DM I ve 14 letech, jeho bratr - jednovaječné dvojče ve 20. U jednoho se to projevilo po chřipce a druhého nastartovala tělesná námaha. Opravdu vás nechci strašit, jen se mějte na pozoru, aby se ta nemoc případně zachytila co nejdříve. Ale hlavně vám přeji, aby se vám to vyhnulo!!!!!

Vidíte,tak mé kamarádky diabetičky skoro vůbec nekojily a když tak maximálně 2-3měsíce.záleží na hodně faktorech-zad už mají třeba retinopatii apod-musí brát nějaké léky,pak na porodu-většina císařem a měly probléms rozběhem laktace a v neposlední řadě poruchy štítné žlázy-na ty diabetičky trpí jako na přidruženou nemoc-já sama u 2.syna-rozjela semi kolem 4měs a lékaři mi chtěli nasadit lékya tím pádem odstavit,držela jsem se zuby nehty-syn v té době taky přestával púít,mléka ubývalo ,ale já odstříkávala a dokrmovala-za 4měsíce se to upravilo,výsldky lepší a syn už byl i na příkrmech a zvládli jsme to.Oba moji synové byli uřvaní,kojila jsem a uspávala,bylo to opravdu moc náročné,do toho lítaly glykemky,prořvané noci-jsem ráda,že jsem to zvládla aspoň tak jak to šlo.Jinak 1. porod mi vyvolávali v 38t-syn skončil na JIP-přidušený a po 24hod kontrakcích-velmi silných jsem stejně skončila na císaři-neotevírala jsem se.Oba kluci 3,5kg.Kompenzace výborná GHb 4.Mějte se.

Věro, píšeš, že "na vesnici si každý myslí...". My jsme z Prahy, a můj švagr - nadprůměrně inteligentní vysokoškolsky vzdělaný člověk s výborným všeobecným přehledem - druhý den po záchytu cukrovky u mé tehdy pětileté dcery řekl: "No jo, to jsou samý čokoládičky, a pak to je...". Hrozně se mě to tehdy dotklo, už proto, že dcerku jsme sladkým rozhodně nepřecpávali, a a to ještě švagrovi mají téměř stejně starou dceru, která se stravovala tou dobou srovnatelně s naší. Je to už skoro osm let a stále si ten výrok "čokoládičky" pamatuju i s tónem, jakým to řekl. Ne že bych se na švagra zlobila - vím, že to nemyslel zle, jen prostě to přijde líto. Od té doby jsem vysvětlila kdekomu už snad stokrát, jak to s diabetem I. typu je, ale pořád ta osvěta nestačí ;-)

Dále k tomu, jak nároky diabetického režimu zvládají děti - v čím nižším věku se DM projeví, tím snažší je její přijetí dítětem. Děti se učí stále mnohému, vše je pro ně "nové", na cukrovku si zvyknou lépe, než dospělý (dospívající), který už je zvyklý na "normální" život.

Potvrzuji, že diabetičky mohou kojit. V porodnici se mnou byla paní s diabetem, porodila druhé dítě. Jako asi většina dětí diabetiček děťátko muselo pobýt v inkubátoru a paní odstříkávala mléko - čtvrt litru co tři hodiny. Po roce jsem ji potkala a říkala, že svým mlékem živila ještě tři další děti v jejich paneláku...

Jsem moc ráda, když tohle slyším. Myslím si, že sport teď beru jinak a vážím si všeho co Honzík zvládne. Je moc šikovný.
Paní MUDr. Vávrová je úžasná, vstřícná, chápavá, ale především je to odborník, který patří mezi ty nejlepší. Díky za ni!!!