Názory k článku Zvykáme si na mateřskou školu

Dobrý den, dneska jsem natrefila na Váš příspěvek. Napadlo mne "Aspergerův syndrom". Jak se syn vyvíjí dál? (psala jste sem před dvěma lety...)

Můj tříletý syn nastoupil do školky 1.září.Mateřskou mám na 4roky,takže klidně by mohl být se mnou do příštího září ještě doma.Jen jsem si říkala,že ho chci dávat do školky už nyní,zatím pouze na dopoledne,aby si pohrál a našel kamarády.A až by si zvykl,tak by tam mohl být celý den a já bych ukončila mateřskou a nastoupila do práce.Jenže Filípek si ve školce nezvykl,každé ráno je velký boj ho tam dostat.Dělá mi neskutečné scény,citově mě vydírá - říká mi,maminko já už tam nechci být,mě se tam nelíbí,prosím tě odveď mě domů a nejhorší na tom je že nic nepředstírá.Jeho smutek je skutečný.Jako jeho máma poznám kdy nespolupracuje z nějaké jeho náladovosti a kdy je to skutečné.Když už se mi povede i třeba po dvou hodinách zvládání ho přesvědčit,aby tam šel,tak ve školce nejí,nepije,nečůrá,nezapojuje se do her,s nikým se nekamarádí.Sedí v koutě a čeká na maminku.Nosí si tedy pití z domova,to vždy vypije.Vodím ho tam na 9 a vyzvedávám ve 12.Vysvětluji mu že vždy pro něj přijdu.Nicméně poslední dny už se mi ho tam dovést nepovedlo.Musela bych ho tam po zlym odtáhnout za ruku ale dělat to každý den,si nedovedu představit.Navíc si nemyslím že toto je cesta která by v něm změnila názor na školku.Nevím co dělat.Nehodlám ho lámat,chci aby do školky šel protože se mu tam chce,ne že jí má za trest.Tyto poslední dny jsem mu nedala najevo že do školky nešel protože se ráno vzbudil pláčem že do školky nechce,ale řekla jsem mu že je školka zavřená,že jsou prázdniny.Dala jsem mu pár dní pauzu aby se přestal stresovat.Nicméně po neděli ho chci zase do školky dát a třeba zkusit ho tam nechat do tří.Jenže si ho nedovedu představit jak se nechá dobrovolně převléct do pyžama a jít si po obědě lehnout,doma už rok spát nechodí.Vidím na něm že by se mu někdy chtělo,ale asi se bojí že by o něco přišel nebo nevím a tak se tomu brání.Vlastně jako všemu.A tomu novému,nemluvě.Dostat ho do auta,problém,z auta také problém,někdy i hodinu ho přesvědčuji aby vylezl.Když to jde po zlym,tak minimálně další hodinu hystericky vyvádí a chce se do auta vrátit.Jdeme do divadýlka,dlouho ho s manželem zvládáme aby se nechal převlíknout a vyrazili jsme.Dostat ho do aquaparku také problém a pak z něj? Totéž.Mě přijde že se bojí změn,ale jakmile už ho dostaneme kam potřebujeme,tak je nadšený a nechce domů.Babičku kterou často vídá,také nechce navštívit,první asi tak hodinu jí odmítá a pak si jí pustí k tělu a zase nechce od ní.Byli jsme na tříleté prohlídce,v čekárně byl ještě v pohodě,říkala jsem mu že se pan doktor jen podívá na Filípka a dostaneme do průkazu razítko a možná malý obrázek.Nadšeně přikyvoval.Jen co jsme vešli do ordinace a doktor mi řek ať malého svlíknu do slipů,tak Filípek dostal neskutečný hysterák,válel se po zemi,křičel,plakal a kopal kolem sebe.Ze zdi 2x strhl metr,na což pan doktor řekl dost naštvaně: tak si ho zas oblíkněte a přijdte až se trochu srovná,třeba za půl roku. Do průkazu napsal: nelze vyšetřit,ani zvážit pro odpor dítěte,negativismus. Ještě asi tak dvě hodiny vydržel venku hysterčit.Minulý týden na zubní prohlídce,jsme dopadli stejně.Prostě neotevřel pusu.Takže máme přijít na jaře.Je to peklo a neustálý boj a jsem už skutečně unavená jen z představy že ráno až se vzbudím tak zase mám před sebou minimálně hodinu abych ho dostala do školky nebo jen do obchodu nakoupit.Poslední týdny se se mnou bojí chodit i jen tak na procházky abychom to náhodou nevzali přes školku.Tak nevím jestli ho mám nechat doma a doufat že se do příštího září trochu srovná,nebo víc zatlačit na pilu a prostě ho začít nutit,což mi nepřijde jako správná cesta k tomu aby začal dělat věci s radostí.Filip je jinak velice inteligentní.Před druhým rokem uměl přečíst všechna písmenka a přidat k nim přirovnání : C jako cesta,K jako krtek,M jako máma atd...,má neuvěřitelnou pamět,je jako diktafon,cokoliv do něj namluvíte,on i po několika týdnech,měsících,je schopný do detailu říct.Puzzle pro děti od 6-8 let hravě zvládnul ve 2,5 letech,hrajeme pexeso a on vítězí.Sestavuje na svůj věk složité stavebnice,řeší logické hry,naučil se brzy mluvit.S auty ho to moc nebaví,tedy pokud je nemůže rozebrat.Vše musí být po jeho,dokonalé.Na dětském hřišti se s nikým nechce kamarádit.Je panovačný,dává rozkazy i o hlavu větším dětem a ty ho poslouchají.Je takový samotář a myslela jsem si že tou školkou se třeba změní,bude na děti kolem milejší a zapadne alespoň do nějakého kolektivu.Budu ráda za jakoukoliv radu jestli se mám naučit ho přinutit do školky chodit,nebo to zkusit za rok.Díky Veronika.

Mile maminky, Bilingvni Klub Krecik zve Vás k účasti na programu "První krůčky ke školce", který Vašim dětem pomůže s adaptací ve společnosti a usnadní jejich loučení s rodiči.
Adaptační program "První krůčky ke školce" je určen dětem od 2 do 4 let . Cílem našeho programu je:
- usnadnit dětem na začátku nového školního roku vstup do mateřské školy;
- přispět ke spokojenosti Vás i Vašich dětí;
- pomoc dětem adaptovat se v novém prostředí;
- zařadit se mezi současný kolektiv;
- najít uspokojení ve společně stráveném čase;
- komunikovat, účastnit se aktivně nabízených činností;
- přijmout určitá pravidla chování v kolektivu;
- dodržovat pravidla ochrany zdraví a bezpečnosti.
Dětem, které MŠ nenavštěvují nabízíme adaptační program a to 3x týdně od 10.00 do 12.30 hod., (pondělí, Úterý, čtvrtek). Cena - 2500 kc/m-c.
Přijďte se podívat, těšíme se na Vás!
www.krecik.euweb.cz

Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.

Myslím, že to je nejlepší, prostě to dítěti vysvětlit. Proč musí být ve školce a proč máma musí do práce. Časem to dítě přijme. Když jsem byla malá já, vodily se děti do školky o půl šesté, aby máma mohla být od šesti v práci, Takže v půl páté šup z postele. Taky to na nás nenechalo žádné následky. Jen možná od té doby v pracovní dny nesnídám.