Názory k porodnici Okresní nemocnice

V Havlíčkobrodské porodnici jsme rodili loni v říjnu. Náš porod trval 30 hodin - začal prasklou vodou, stahy přišly záhy, ale bohužel jsem se vůbec neotvírala. Vystřídaly se nám celkem 3 směny a přístup lékařek i porodních asistentek byl velmi dobrý. Tedy kromě jedné lékařky, která za mnou přišla jenom jednou. Byla velmi nepříjemná a řekla, že mě vyšetří, hrozně to bolelo, ona pak řekla, teď budete krvácet a nic víc. Ačkoli jsem před porodem tvrdila, že nebudu chtít epidurál, po 24 hodinách bolestí jsem o něj doslova prosila a dostala ho. Pak jsem se otevřela, ale malá nešla vytlačit - pomohlo až vycévkování a nástřih. V plodové vodě byla už smolka, malá byla nalokaná, takže vysávaly žaludek a řekla bych, že měla namále. Navíc po porodu nešla placenta, tak ji ze mě lékařka docela nepříjemně tahala, potom nešel sešít prasklý čípek, tak si mladá lékařka volala další lékařku a nakonec přišlo velmi silné krvácení, nestahování dělohy a noc strachu, jestli nebudu muset na sál. Porodili jsme tedy sice přirozeně, ale podle mého gynekologa i dětské lékařky-kam jezdím s malou, by byl lepší v našem případě císařský řez. Jinak s poporodní péči jsme byli velmi spokojení, i s prostředím, jenom strava pro kojící maminky byla absolutně nevhodná. Přeji všem maminkám lepší porod, než byl ten náš.

Ahoj Všichni, taky chci moc pochválit porodnici v HB. Jelikož jsem to měla komplikované, tak můžu porovnat s porodnicí v Pelhřimově, protože jsem tam byla přes noc je to tam katastrofa, přišlo mi to jak za totače, sestry nepříjemné, záchody, sprcha na chodbě no hrůza. Je to právě rok, kdy se narodil náš Tomík. Sˇla jsem na normální prohlídku, byla jsem 34týden, měla jsem problémy s VT. dr. mi naměřila 160/105 tak mě poslala do nemocnice v Pelhřimově. Našli mi bílkovinu v moči vodu v těle, byl to děs nemohla jsem se hejbat, hrozně mi otekli nohy a šíleně to bolelo. Celou noc mi měřili sestry tlak, ale neklesal. Druhý den kolem 10h přišel primář Petřík, že mi zkusí dát kapačku magnesia jestli by to nepomohlo, a ono nic. Za 20 minut opět přišel a řikl mi, že musim rodit dřív a že oni nejsou na tak malé děti vybavený a že rači nebudou na nic čekat atˇ se rozhodnu jestli chci jít do HB nebo Jindř. Hradce, tak jsem řekla, že do HB, máme to blíž a hlavně manžel dělal v Humpolci tak za námi mohl jezdit každý den. Pak jsem šla ještě na ultrazvuk, aby zjistili jak je asi tak vélké, na ultr. mělo 2,20. Za chvíli přijela rychlá a už mě valili na Brod. Jeli se mnou jak šílený a ještě k tomu houkali asi to bylo fakt vážný. V HB mě prohlídli a všechno mi vysvětlili měla jsem šílenej strach , to si nikdo neumí ani představit. Nechala jsem si dát epidurál do zad, abych byla při vědomí, ale stejně jsem byla jak omámená tak si z toho moc nepamatuju. Náš poklad se narodil ve 14.05 21.2 2007. Hned mi ho ukázali měl 2,14 byl to prcek. Ale táta byl štˇasnej, že má kluka. Jenže tomu ještě nebylo konec. Byla jsem na pooperačním pokoji pořád mě hlídali, měřili KT atd. Ale když to přišlo k sobě to byla bolest že jsem si říkala, že je to moje poslední a umřu. Nedá se to ani říct kdo si to nezažil. Druhý den mě hned táhli do sprchy, že musím chodit, jenže já jsem ležela na posteli jak mrtvola každý pohnutí jsem probrečela tak krutá bolest nedá se na to zapomenout. A ještě ke všemu zrovna v tu dobu byli zakázaný návštěvy kůli chřipkové epidemii. Po tejdnu už jsem chodila dá se říct docela dobře, ale musela jsem bejt ohnutá, jinak to bolelo. Tomíka jsem měla v pátém patře na nedonošencích byl v inkubátoru, ale jen na ohřátí, každý den mi ho nosili. Když jsem mohla jít konečně za malým, tak mi primář řekl atˇ jdu ještě na ultrazvuk a když to bude dobrý tak mě pustěji. Jenže mi pořád bylo divný, že mám u jizvy jakoby tvrdou bouli a na ultr. se objevila sraženina krve velká asi 5cm a že prej by se to mohlo a nemuselo vstřebat, že by to chtělo vyčistit. Tak mě druhý den uspali a čistili. Když jsem se probudila tak jsem měla hadice z břicha už jsem fakt neměla sílu, ale říkala jsem si musíš to zvládnout čeká na tebe človíček. Druhý den mi hadice vyndali bylo to nepříjemný. Po 14 dnech jsem konečně mohla jít k prckovi a starat se o něj měl 1,87kg po porodu, když měl 2kg tak ho vyndali z inkubátoru. Naštěstí Tomík docela rychle přibíral tak jsme šli po 14 dnech domu. Celý měsíc strávený v nemocnici byl dlouhý, ale sestry se tak skvěle starali, že nám ho zpříjemnovali a hlavně pak už za námi mohli jezdit tatka, babičky a dědové na návštěvu. Přeju Všem lepší porod než jsem měla já, ale jsem štˇastná, že jsem byla v HB nedokážu si to představit v Pelhřimově.

Porodnici v Havíčkově Brodě doporučuji všem maminkám,rodila jsem zde své druhé dítě a vše bylo super,první jsem rodila v LBC a byla to katastrofa.Havl.Brod je prostě SUPER!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ačkoli jsem měla v plánu domluvit si ambulantní porod (porodit a za pár hodin jet s dítětem domů), miminko mělo v plánu něco jiného a tak jsem od 35tt začala dojíždět do ambulance - do poradny :-). Za celou dobu jsem nepotkala nikoho, koho bych mohla označit za nepříjemného nebo prudiče. Prostředí, sestřičky, PA a lékaři, všechno mi bylo příjemné. Někdy jsem se ptala i dvakrát třikrát na jednu věc, věnovali se mi. Bohužel moje miminko zůstávalo v nepříznivé poloze a tak jsem byla ráda, že vše dopadlo jak dopadlo - plánovaným císařem. U mě se k němu přistoupilo dva dny po termínu. Vyhovoval mi spíše vyčkávací postoj. Z porodních pokojů jsem tedy viděla jen přípravu a operační sál. PA mi dokonce dala vybrat zda chci či nechci klystýr, to jsem se divila, samozřejmě s vidinou 24hodinového ležení a rozřezaného břicha jsem souhlasila. Šlo to ráz na ráz, na sále manžel nemohl být, s miminkem pak ano. Maličkou mi hned na chvilku přinesli ještě během operace, mohla jsem se s ní potěšit. Potom jsem byla asi dvě hodiny na dospávacím pokoji, kde se o mě zajímali a starali a 24 hodin na pooperačním pokoji, také zájem a péče o mě, holčičku mi dětské sestřičky nosily k přikládání. Po přesunu na šestinedělí jsem si pak řídila kdy chci mít malou u sebe, co všechno budu dělat sama a s čím potřebuji pomoct, domlouvala jsem se o medikaci pro mě proti bolesti. Prádla pro maminky, ložního prádl a oblečení pro miminka bylo dost a nikdo s tím nedělal problémy. Ovšem tak velké košile jaké bych oblékla tam neměli takže při konfekční velikosti na 48 si je raději vezměte s sebou :-) Všechno šlo dobře a tak jsem nakonec šla 5tý den domů.
Operoval mě pan primář, ještě nemám konec šestinedělí, ale dle všeho odvedli práci na jedničku, jizva je pěkná zahojená, i když mám velkou nadváhu a nemám žádné problémy.
Mám jedinou stížnost - na postele. Chtělo by to nové madrace, děsně mě bolela záda, nevěděla jsem co mě bolí víc, jestli kříž nebo břicho, nakonec to byl ten kříž co dělal největší potíže. Byla snaha mi pomoct, ale lepší madrace nebyla, oddělení bylo plné.
Škoda, že jsem nemohla prožít normální porod. Srovnala bych zážitky z Vrchlabí a Havlíčkova Brodu. Takhle můžu jen říct, že ačkoli jde o větší nemocnici, cítila jsem se tam dobře.
Kdybych šla rodit ještě jednou, musela bych si hodit korunou, jestli Havlíčkův Brod nebo Vrchlabí, protože obě místa najednou si nejde vybrat :-) Nadstandard jsem neviděla, celé mi to přišlo nadstandard :-)

Ahojky všem maminkám, já mám v Havlíčkově brodě zkušenost velmi dobrou. Primář je ten nejlepší,můžete se ho zeptat na cokoliv a on vám rád zodpoví všechny otázky. Některé sestry byli na mě nepříjemné, ale stěžovat si můžete klidně i primářovi. Moje dítě bylo už v nemocnici a hrozně se zajímal o zdraví a o okolnostech dětí proč jsou zrovna nemocní. Prostě všechno super a z těch sester některých sem si nic nedělala i když oni by s tim něco málo udělat mohli... Na závěr, šla bych tam hned znovu kdybych si měla vybrat