Názory k článku Průběh těhotenství - 24. týden

Děkuju za kontakty, Evo, na stránku miminka občas taky zajdu a popis těhotenství si pravidelně pročítám :o) Vůbec nechápu, jak někdo o těhotné ženě, tím spíš s prvním dítětem, může pronést, že nebude dobrá matka. Mně bývalý přítel alias budoucí tatínek :o) řekl do telefonu, že se bojí, že mateřství možná nezvládnu. Věřím tomu, že příroda zařídila v těle matky spoustu záchranných systémů, příkladem jsou třeba už jen přívaly štěstí a pocity bezpečí (občas už mě taky přepadnou a je to moc fajn :o) a ty už si pohlídají, aby žena svou úlohu zvládla. No asi to taky nefunguje vždycky, ale na mě to zatím platí... Už jsem myslela, že období nevolností pomalu odchází, ale dnešní ranní jízda přetopeným autobusem po jedné zhltnuté mandarince mě málem donutila vyskočit okénkem ven, no byl to zážitek. Všude kolem mě děti školního věku a já už skoro hledala v baťohu pytlík :o))
Taky jdu pracovat, a o víkendu mě čeká oznamování babičce, která z celkové situace jistě nadšená nebude, ale zkusím ji udolat krabicí zdobených perníčků :o))
Krásnou středu Vám všem...M.

Ahoj Evi a vůbec všichni, Ty jsi už ve 22. týdnu, tak to jsi už dost viditelná budoucí maminka, že? Asistentku u porodu mi navrhla už moje kamarádka, která má roční holčičku a jednou by se chtěla této role ujmout. Ale vzhledem ke 2.třetině mého prvního trimestru, ve které se právě pohybuji, na tohle ještě opravdu příliš nemyslím. A s tou tchýní Ti tak trochu rozumím, je to smutné, ale jednou z příčin mého rozchodu s otcem mrňátka byla právě jeho matka. Společná domácnost v jejím domě, neprůstřelná oddanost syna matce a žádná vidina jakékoliv změny, to jsem nevydržela dýl jak 2 roky. Netvrdím, že je to hrdinské, ale mně to prostě nešlo. A tak Ti přeju co nejmírnější střety se svojí tchýní a vám všem příjemny víkend!

Jsem ráda, že jsem se ta svojí odpovědí nějak nedotkla nebo ti neublížila, že jsi tak dlouho neodpovídala.
Na jednu stranu je těhotná žena slabá bytost potřebující ochranu, na druhou stranu jsme teď nejsilnější a nejdůležitější.
Ještě mě napadlo, že by ses mohla zamyslet nad přítomností duly u porodu, bude ti oporou nejen fyzicky ale i psychicky. I když to je ještě daleko:-).
Emoce s náma mávaj, to mi nemusíš vykládat. Já dnešní noc prořvala, jen kvůli jediné poznámce tchýně jsem viděla své rodinné hnízdo rozdrceno v prach. V něčem mají ti chlapy nevýhodu, můžou mít šílenou matku:-((.
Přeji ti hodně síli a moc ti fandím. Eva

Já jsem se přiholovala vždy a v těhotenství víc. Nevím, jak je to možné, ale až do konce jsem dolů viděla. V druhém těhu tedy s většími problémy.
Přišlo mi lepší být připravená, kdyby se něco dělo rychle, tak ať se nezdržujeme zbytčnostmi a ať se mému porodníkovi hezky stříhá, řeže, šije ...

Klystýr - po docela kruté těhotenské zácpě, jsem se na něj do porodnice před 14 dny vyloženě těšila. Takový servis mi doma nikdo neposkytně :)
Jak jsem stydlivá, tak v nemocnici, kde mě prohmatávali v mnohem intimějších místech, mi to divné nepřišlo a taky se mi pak lépe tlačilo - s pocitem, že jsem udělala mimču na cestu co nejvíce místa.

Masáž hráze - no ta k ničemu nebyla vzhledem ke způsobu, jakým se naše dítě rozhodlo vstoupit do tohoto světa. Takže nástřih dost velký a šití nekonečně dlouhé.

Ještě něco pro zasmání z knihy Fit maminka od Lucie Výborné.
....Každá, která se rozhodla pár dnů před porodem oholit, mi potvrdí, že to není nic jednoduchého. Vzala jsem strojek do ruky, abych zjistila, že přes bříško vlastně vůbec není nic vidět. Vzpomněla jsem si na svého kamaráda, starého pivního skauta, jak každé ráno vybíhá jen v nedbalkách z ložnice a volá na ženu:"Magdo, jaký jsem si vzal dneska slipy?" "Holky, holte se!" objevilo se mi opět před očima. A taky jsem si představila svého muže. A taky svého porodníka. "Zvládnu to!" řekla jsem důrazně. Usedla jsem na dno vany a instalovala soustavu dvou zrcátek. Inteligentní žena si přece vždy poradí...
Vědoma si toho, jak nehezká mi připadá zarostlá horní část stehen, udělala jsem první tah. Byl opatrný, ale zdařilý. To mi dodalo kuráže. Ještě jednou totéž na druhé straně...pohoda! A teď ještě blíž, směrem ku. Učinila jsem tah poměrně razantní. Asi příliš energický, protože v tu chvíli sklaplo malé zrcátko, skácelo se velké zrcátko a já jsem se se strojkem, s nímž se podle reklamy NIKDY, ale opravdu nikdy nemůžete říznout, ŘÍZLA! Řízla jsem se tak hrozně, že za několik vteřin už to u nás v koupelně vypadalo jako u Čachtické paní. Když jsem pak s hanbou musela svému porodníkovi ukázat svůj model, lakonicky prohlásil, že jako nácvik na císařský řez to nevypadá špatně, a ptal se mě, co všechno ještě hodlám podniknout, abych alespoň nějak upoutala pozornost na své těhotenství. Řekla jsem mu, že hodlám založit intimní kadeřnictví pouze pro ženy v 9. měsíci. Dokonce vím, koho bych ráda oslovila jako spolumajitelku. Stejným estétem se totiž ukázala být v nemocnici před porodem textařka Gábina Osvaldová. Ani ona nehodlala ukazovat porodníkovi lýtka chlupatá jako kaktusy, proto se rozhodla na poslední chvíli pro radikální řez. Dříve jste mohli použít buď žiletku Astra nebo krém Opilka. Chytrá Gábina zvolila krém. Nožky jemně pomazala a vyčkávala. Tehdejší depilační krémy byly tvořeny převážně vysoce účinnou chemií, která všechny chloupky sežrala, a vy jste pak jejich nebožtíky odstranila vodou. A špachtlí. To samé měla v úmyslu i Gábina...jenže v okamžik "O" byly dveře společné koupelny zavřené. "Neblbněte, je obsazeno...," ozvala se zevnitř odpověď na zoufalé bušení. V tu chvíli už milá Opilka přestala leptat chloupky a pustila se do kůže. Její ubohá oběť pobíhala po chodbě s obrovským břichem a se špachtlí jako v amoku a nikdo nechápal, jak je možné získat projevy laktační psychózy ještě před porodem. To už zoufalé budoucí matce kyselina žrala nohu a ona se ji v zoufalství pokoušela strčit alespoň do záchodové mísy.