Názory k článku Biomáma

To víš, že se to zkouší přímo na dětech. Na kom jiném, na dospělých? Bohužel je to tak, očkování je podle mě jeden z největších pokusů na dětech. Ono to sice testováno na zvířatech je, ale s nulovým výsledkem. Samy jistě tušíte, že výsledek na zvířeti nebude vůbec odpovídat reakci dětí na tutéž vakcínu. V historii se ukázalo mnohokrát, že testování na zvířatech je nebezpečné pro lidi. Například látka byla otestována bez problémů na zvířatech a na lidech měla vážné důsledky na zdraví. Nebo naopak, na zvířatech lék neprošel a přitom mohl být užitečný pro lidi a prospívat jim. Testování na zvířatech je nejen absolutně krutá metoda, ale hlavně zbytečná, nebezpečná a nevědecká. Je také kritizováno v řadách odborníků, ale jsou tu jako vždy jisté finanční zájmy, ale taky ješitnost odborníků ze staré školy, které se zákazu pokusů brání. Snad si nemyslíte, že když otestujete látku na myši, morčeti, či psovi a zjistíte nějaký výsledek, že z toho zjistíte, jak bude účinkovat na děti? A hlavně, že zjistíte z krátkodobého testování, jak se testovaná látka projeví dlouhodobě?

Zrovna jsem překládala jeden článek ze zahraničního webu. Tak přikládám:

Zbytečnost pokusů na šimpanzech
Bibliografická studie prokazuje absolutní zbytečnost těchto pokusů, které nepřinášejí vůbec žádný pokrok v lidské medicíně.
Úvod
Jaký vliv a jaký skutečný dopad mají pokusy na zvířatech v pokroku lidské medicíny? Vivisektoři tvrdí, že jsou nezbytné, protože bez nich by nebyly nové léky, ani nové způsoby léčby nemocí, které nás trápí. Existuje tisíc příkladů, které dokazují opak, a další důkaz je studie s názvem „Chimpanzee Research: An Examination of Its Contribution to Biomedical Knowledge and Efficacy in Combating Human Diseases“ (Výzkum na šimpanzech: zkoumání jeho přínosu k biomedicínckým znalostem e jeho účinnosti v boji proti lidským nemocem), kterou vypracovala asociace Neavs z Bostonu. Na základě studie byl poté publikován článek „The poor contribution of chimpanzee experiments to biomedical progress" (Nepatrný přínos pokusů na šimpanzech k biomedicínckému pokroku).

Studie se zaměřila na publikované výzkumy, které se týkaly šimpanzů, protože tato zvířata jsou používána „výzkumníky“ kvůli velké podobnosti jejich DNA s lidským (shodné asi na 95 – 96 %) a tudíž jsou podle nich velmi vhodní ke studiu různých nemocí: od AIDS po Parkinsonovy nemoci, od hematologických studií po studie patogenních prostředků spojených s bio-terrorismem. Kampaň Speak, která pokračuje i po smrti makaka Felixe v srpnu 2007, byla zahájena právě ve jménu těchto zvířat, tolik nám podobných, ale která jsou navzdory tomu podrobována nejkrutějším a zbytečným experimentům.
Pojetí studie
Autoři studie (výzkumníci a autoři mnoha publikací) vzali v úvahu tři důležité databáze (CAB, EMBASE e PubMed), které obsahují články týkající se šimpanzů publikované mezi lety 1995 a 2004 a vztahující se k vivisekci. Z více než 700 určených článků jich bylo vybráno 100 náhodným výběrem, tedy vzorek statisticky víc než významný. Jako první věc byla analyzována náhodnost citací těchto studií v následně publikovaných dokumentech (ve všech vědeckých disciplinách je citování jiných příslušných zdrojů ustálenou praxí).
Výsledky, které dokazují zbytečnost pokusů na šimpanzech
Asi 50 % těchto studií, které znamenaly utrpení a smrt desítek zvířat, nemělo tu čest být citováno ani jednou v odborných článcích. Pouze 14 % bylo citováno v článcích, které se týkaly profylaxe, diagnózy a léčby lidských nemocí. Při bližší analýze těchto odborných článků (27), které „na papíře“ mohou poukazovat na potřebný přínos pokusů na zvířatech, se zjistilo, že asi polovina z nich pouze doplňovala probíhající nebo potvrzovala již existující studie na lidech. Ve zbývajících článcích šlo o metody dále nevyužívané, neboť nebyly aplikovatelné na lidech, nebo se jednalo o pouhé teoretické spekulace, buď nevýznamné, nebo rozporné. Pouze jeden článek mohl mít nějaký užitek v tom, že poukázal na nutnost rozvíjet další diagnostické metody, bez toho, aby však v tomto směru dodal jakýkoli konkrétní přínos.
Na základě údajů, které vyšly na povrch z tohoto bibliografického výzkumu, jeho autoři popírají tvrzení příznivců pokusů na šimpanzech, podle nichž je tato praktika nutná k vývoji nové léčby. Výzkum ve skutečnosti nezjistil ani jednu studii provedenou na šimpanzech, která by přinesla nějaký užitek – opravdu podstatný – v boji proti nemocem jako rakovina, AIDS, hepatitidě. Potvrdilo se, že údaje pocházející z pokusů mají nějaký vztah k situaci lidí pouze v nepatrné menšině případů a že vyvozování z nich pro lidský druh je nejen nemožné, ale i potencionálně nebezpečné.
Na závěr autoři potvrzují, že kromě toho, že pokusy na šimpanzech mají hodně daleko k přínosu pro lékařský výzkum, pokusy byly velmi nahodilé, okrajové, zmatené, nevýznamné a nedůvěryhodné a použily se na ně značné finanční prostředky, které mohly být zaměřeny jinam. Autoři si také přejí, aby úřady a dárci finančních prostředků vzali tento fakt v úvahu, až budou podporovat další výzkumy. A konečně žádají také moratorium chovu a používání těchto zvířat, hlavně v USA, kde jsou tyto experimenty možné, na rozdíl od zemí jako Švédsko, Holandsko a jiné, kde jsou zakázané, nebo přísně regulované.
„Pokud ale nebudeme testovat na zvířatech, jak se může výzkum rozvíjet?“
Při aplikaci kritéria bibliografické studie použitého výzkumníky z Neavs a při jeho rozšíření na všechny pokusy na zvířatech, zjistíme velmi zajímavý výsledek. Ten ukazuje, jak vivisekce velmi málo přispívá k vědeckému výzkumu v číslech. Vyloučení vivisekce by tedy nebylo vůbec tak zničující, jak si obecně myslí veřejnost neinformovaná na toto téma. Vůbec by neochudila svět „výzkumu“, ale naopak by odstranila nepatrnou část výzkumu, který je pro lidi zbytečný a který usmrtí stamiliony zvířat ročně po celém světě. Opravdový a skutečný výzkum, který už dnes představuje většinu publikovaných studií, by se rozšířil o něco víc a zaplnil by také místo po vivisekci.
Statistická studie o bibliografii z PubMed, kterou vypracovala NoVivisezione.org
Tato bibliografická studie se zakládá na obrovském množství článků (víc než 16 milionů) zařazených v archivu vědeckých článků PubMed. Bylo určeno téma („rakovina“) a kritérium, na základě kterého bylo vybráno co největší množství termínů vztahujících se k oblasti pokusů na zvířatech. Vyhledávání bylo založeno na třídění a hodnocení článků provedeném National Library of Medicíně.
Ze všech článků s předmětem „rakovina“ pouze 10 % bylo výsledkem spojeným s pokusy na zvířatech. Při použití jiných námětů výzkumu jako např. AIDS, toxikologie apod. byly výsledky v procentech podobné.
Bylo tedy konstatováno, že zásada „bez vivisekce není výzkum“ není pravdivá vzhledem k tomu, že naprostá většina biologicko-medicínského výzkumu, jehož výsledky publikují mezinárodní vědecké časopisy, je bez zvířat už teď. Je tedy třeba eliminovat tu malou zbývající část „výzkumu“, která způsobuje obrovské utrpení a smrt stamilionům zvířat, a to bez toho, aby přinesla jakýkoliv prospěch lidem. Je nutné prosadit, aby existoval pouze opravdový a seriózní výzkum.

Zdroje
Web agireora.org: L""inutilita"" degli esperimenti sugli scimpanze"" | 28/02/2008
J. Bailey, J. Balcombe, A. Knight, "Chimpanzee Research: An Examination of Its Contribution to Biomedical Knowledge and Efficacy in Combating Human Diseases", únor 2007
Knight A., "The poor contribution of chimpanzee experiments to biomedical progress", J Appl Anim Welf Sci 2007;10(4):281-308.

Proč verbeže? Jsou to přece také boží stvoření, ne? he he

BIo je skutečně nyní obrovský bysnys s patřičnou reklamou , proč by se jinak ziskuchtivé řetězce na to tak vehementně vrhaly.Je mi trošku k smíchu, že to co dříve bývalo běžným výpěstkem ze zahrádky, je nyní bombasticky označováno jako bio a má také odpovídající cenu. Navíc mě nikdo nepřesvědčí, že všechny takto označené potravinyskutečně deklarované vlastnosti mají.Tak třeba biobanány z Martiniku- kdo u nás kontroluje´, za jakých podmínek tam byly pěstovány. Z vlastní zkušenosti vím , že právě na Martiniku mají obrovský problém s plísněmi a banánovníky musí být stříkány, aby je plíseŇ nezničila. Něco jiného je ale jezdit si za konktrétním sedlákem, u něhož se můžu podívat , jak vlastně pěstuje a kam si budu jezdit čerstvé odebírat. Takovou zeleninu a ovoce jednoznačně zejména pro děti ano.Ale k tzv. biopotravinám z hypermarketů mám poněkud vlažný přístup

Jano, co se týče tmavého pečiva, tak to moc velká výhra není. To se prostě obyčejně barví. A jestli jsi měla na mysli celozrnné, i tam je to dost pochybné s tou bezchemičností. Zrovinka nedávno jsem si vyžádala složení celozrnných kaiserek, které jsem kupovala a chutnaly nám. No, přešla mě chuť. Rozhodně to není bez konzervačních a přídatných látek.

A taky vajíčka škrkavek, články tasemnic a takovéhle verbeže.