31.3.2008 9:41:21
Já dlouho neuměla R a Ř...no, co, ale pomohlo ti to, ne? A já se naučila správně mluvit taky
S tou kompenzací je to snad pravda..pozdější kamarádka, na základce velice respektovaná a zářící, si zas v 18 pořídila děcko. Je nedoučená, možná happy, ale stejně mi to nepřijde nejlepší start do života. |
31.3.2008 9:35:52
Já tedy srazy neodmítám.Ale jak pozoruji.Školní hvězdy jsou už několikrát rozvedené,nebo svobodné matky.A ty posmívaní žijí šťastně.Je to asi taková kompenzace.
Já ještě nosila korzet a vypadala v něm jako želva. |
31.3.2008 9:27:18
Vzpomněla jsem si na jednu mailovou debatu, kterou jsme spolu vedli - o ,,neúspěších" některých pěstounských rodin a tys psala, že u některých pěsťounat se úspěch posuzuje jinými měřítky.
Přiznávám si, že bych si asi (z pohledu mladé, naprosto nezkušené svobodné holky) netroufla vzít do pěstounské péče romské dítě, neboť nevím, zda bych mu dokázala dát spoustu péče, pozornosti a držet s ním krok. Ale to se asi týká i pěstounství a adopce obecně.. Každopádně je dost fajn, když někdo podobné ambice i odvahu nepostrádá, přece jen nějaké to procento úspěšnosti existuje. Článek jsem teď dočetla..pod ním je rozběhnutá docela značná diskuse, přelouskala jsem zatím pár příspěvků..ale musím říct, že Boučkovou svým způsobem chápu. Asi si zažila dost a vyjadřuje svou vlastní zkušenost, rozhodně bych jí neodsuzovala, byť nesouhlasím s tím, že adopce by měla být zrušena. Jen je síla ten ,,proces" čekat tolik let na dítě musí být ,,na palici", to mě (negativně) fascinovalo už kdysi. |
31.3.2008 9:03:56
No myslím, že každý opravdu zažil od dětí aspoň něco neopříjemného. Zvláště na základní škole. Ale můžeme to srovnávat? Když se někdo směje kvůli brýlím, paní učitelka pokárá a vysvětlí (nebo lépe jen vysvětlí). Když se do "barvy" (jak říkají děti) tak možná někdo něco vysvětlí, ale zavřou se dveře sborovny a přála bych vám slyšet ty pedagogy. A nejde jen o sborovnu a pedagogy, ale celou společnost. Jde o to, že se člověk nemusí obhajovat jen v 1. a 2. třídě (např. - vím že u něčeho i déle), ale po obhajovat se celý život. Zkuste si to představit. někdy se opravdu musím stydět...
|
suzann |
• |
31.3.2008 9:03:47
Nojo, tak to znají opravdu všichni.
Asi se to v případě Romů srovnat nedá no... ale myslím že co se dětí týče, tak to prožijí všichni stejně - ovšem něco jiného jsou ústrky i od dospělých, vyhození z krámu nebo tak. Je šílený jak je lidi házej do jednoho pytle. Já občas taky na Romy nadávám, ale to jen v situaci, kdy nějací konkrétní něco vyvádějí, a to pak nadávám na tyto konkrétní - stejně jako v případě jakékoliv jiné rasy. Ale jsou lidé i v mém nejbližším okolí, kteří při takových situacích začnou nadávat na všechny Romy a tvářit se, jako by všechen bordel a podobně dělali jen Romové, jakoby jen oni vysávali sociální podpory a tak. Přitom to je jasně záležitost jak Romů, tak kohokoliv jiného; stejně jako "normální slušný" život je taktéž záležitostí obou. Tím, že nějací zaslepenci to nejsou schopni vidět a přehodnotit své jednání, se problémy jen zhoršují... |
31.3.2008 9:03:12
Lidko,
já byla v prvních dvou třídách roztomilá holčina a jakž takž to šlo, nicméně pak jsem se začala lišit..jedničkářka (ale ne šprt), o deset cenťáků vyšší než ostatní holky, o pár kilo těžší ne tlustá a ne drobounká. Navíc jsem mívala starší kamarádky, trochu jiný zájmy...a k tomu naprosto nešikovná na tělocvik. Taky jsem si užila. Jinak...mamina mě oblíkala v sekáčích a vůbec nijak zvlášť draze, ale s opravdu dobrým vkusem - tos měla vidět ty pošklebky. Vrcholem bylo, když jsem v páté třídě přišla v šatech, kterým se slečny smály a o dva roky později v nich přišly též) Teď na to vzpomínám s nadhledem...ale před pár týdny jsem potkala spolužáka se základky, který mě s úsměvem zval na sraz třídy a strašně se divil, když jsem mu odpověděla: ,,Ne, já tam nepůjdu. Nemám si s těma lidma, co říct..". Vyjma pár vyjímek, to tak platí. Jinak ale myslím, že děti, co si kdysi něčím podobným prošly bývají houževnatější a svobodomyslnější..upřímně, spousta ,,školních" hvězd spadá spíš do těžkého průměru.Co si o tom myslíte? |
31.3.2008 9:01:21
Milá maceško,
je ode mne možná nepředložené vyjadřovat svůj názor takto přímo, ale chápu odpor našich spoluobčanů k Romům. U nás bylo z jedné čtvrti vytvořeno takřka ghetto, Romů je tady opravdu většina a normální lidé (ať bílí nebo tmaví) se sem stěhují jen v nouzi nejvyšší. Dospělí Romové tu vesměs mluví se svým typickým přízvukem, oslovují Neromy "Hej, gadžo" a děti jsou vyhazovány z obchodů, neboť se jich tam nahrne vždycky větší množství, proběhnou obchodem a zmizí aspoň s nějakým úlovkem - z obchodů je ovšem vystrkují jen Vietnamci, bílí Češi si to netroufnou, protože by byli za rasisty. Poněkud úsměvné mi přijde, že ty vyhozené romské děti pokřikují na vietnamské obchodníky: "Rasisti!" Mimochodem, Vietnamci tu provozují na sídlištích samoobsluhy, večerky a hospody a nepamatuju, že bych od někoho slyšela o nějakém konfliktu s nimi. Zkrátka byla jsem často svědkem různých scének, přesto se za rasistu nepovažuji - je mi jedno, jak kdo vypadá, když se chová normálně. Chtěla jsem tímto dlouhým a neforemným projevem jen vyjádřit, že naprosto chápu, proč lidi Romy nemají rádi. Ovšem zevšeobecňování nemá smysl, smysl oproti tomu má poskytnout domov jakémukoliv dítěti. Člověk mu může dát lásku, péči, úplně všechno ze sebe a modlit se, aby to stačilo a k něčemu to bylo - to je myslím stejné u vlastních dětí i u přijatých. |
pavla12345 |
31.3.2008 8:55:08
Suzann, i roztomilá blondýnka si to "užije". Moje pětiletá holčička je opravdu krásná, manžel si ji navíc po dvou klukách "strojí". Vždycky se najde nějaká jiná holčička, která jí to závidí a vystrkuje ji z kolektivu. Terka je cíťa a špatně to nese, hlavně nechápe proč, co udělala špatně.
S tím co asi prožívají malí romáčci se to ale určitě srovnávat nedá. |
31.3.2008 8:39:51
Mě zase kvůli brýlým.
|
suzann |
• |
31.3.2008 8:32:16
Taky jsem si kvůli zrzavým vlasům vytrpěla své. Shodou okolností jsem taky věřící (ne teda katolík), ale nevím jestli to bylo až tak zásadní - spíš se mi smáli kvůli těm vlasům. Tedy nejen to. Taky vedle mě nikdo nemohl sedět a tak.
Nevím, ale mám pocit, že na základce si ty děti najdou na druhých cokoliv. Že si něco užije každý. I když, roztomilá blondýnka to asi nezná. Nevím. Můj manžel např. když jsme se seznámili, mi nechtěl říct své příjmení, prý je trapné. Jenomže to má jen z toho, že se mu posmívali. Já s příjmením Jahodová jen užívám, každý druhý mi řekne "Vy máte ale hezký příjmení" ) |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.