Názory k článku Jak se cítím sama

Byla jsem na tom při druhém těhotenství psychicky podobně - a to jsem neměla žádné zdravotní komplikace a k doktorce jsem se vozila sama. Na ultrazvuku jsem byla jednou sama, podruhé se sestrou a potřetí jsem požádala manžela aby mě tam odvezl, že mi není dobře (byly 30 vedra a tvrdlo mě břicho). Nevím, jestli to bylo tím, že už to jednou zažil ... Jinak je to skvělej táta a manžel a o obě děti se vzorně stará Takže vydřž - už jenom pár měsíců a zase bude dobře

Tak treba ja jsem vybirala jmeno snad uz ode dne poceti,a manzel odmitl v techto "diskusich" spolupracovat,coz mne pod vlivem tehotenskych hormonu privadelo do amoku.

podle mě je to proto, že se bojí, u nás to bylo s oběma dětmi to stejné

Milá Rendo, možná to zní divně, ale poznala jsem, že skutečně každý muž je jiný. Můj bývalý manžel nikdy nebyl na jakékoli city. Nevím zda se za ně styděl, nebo je necítil. Když sme plánovali dítě, řekl mi stroze, že chce DÍTĚ a to bylo vše. "Naštěstí" se nám to nepodařilo, protože jsem se poté dozvěděla, že už v té době měl jinou. Můj nynější přítel je jeho pravým opakem. Je něžný, milující a citlivý. A dává to najevo. Když za mnou přišel a začal mi opatrně vyprávět, že by si moc přál, abych měla v bříšku naše miminko, rozbrečela jsem se jako malá. Teď jsme ve fázi snažení, ale občas mám pocit, že to prožívá víc než já. Přála bych takového chlapa každé, ale každý má své plusy i mínusy. A uklidním tě. I s tímto "dokonalým" mužem si dost často připadám sama, jako by mi nerozuměl...ale to je prozměnu úděl nás žen...Přeju hodně štěstíčka a držím palečky

Mono, já zvracela, kudy chodila a až do konce těhotenství