Názory k článku Jsem podruhé vdaná…

Na vztah nemá příliš vlivu délka známosti nebo chození, ani to jestli spolu ti dva zkusili žít nebo nezkusili, dokonce ani předmanželský sex nebo ne-sex.

Když se rozhlédnete kolem, zjistíte, že každý známe ve svém okolí několik šťastných párů, které se vzali po delší známosti, stejně jako několik párů - hazardérů, co se vzali po pár měsících (patřím mezi ně). A přesto jsou všichni spokojení.
A stejně tak určitě každý zná několik rozvedených párů, kteří spolu před svatbou několik let žili i těch druhých, kteří se brali narychlo.
Možná, kdybyste si to spočítali jen ve svém okolí, došli byste k závru, že těch párů je přibližně stejný počet ve všech 4 kategoriích.

Vztah se totiž během let mění a vyvíjí. To co nás uspokojovalo ve 20 letech není to samé, co chceme ve 30, 40 a později. Taky přijdou (a později zase odejdou) děti. Přátelé se odstěhují a my si najdeme jiné přátele. Ze zdravotních či rodiných důvodů opustíme své koníčky a začneme se věnovat něčemu jinému. A po letech soužití zjistíme, že jsme každý úplně jiný než když jsme se poznali. Někteří to ustojí, jiní ne a rozejdou se.

A to, že tu z obou táborů zaznívá, že už jste spolu X let a klape vám to, ještě neznamená, že to tak bude pořád. Já vám to přeju.
Ale vím o jednom manželství, kde měli 9 dětí a rozvedli se krátce před zlatou svatbou!

Huhu, i nás to jde s láskou a úctou a už jsem xkrát na Rodinč psala, že před sebou nekrkáme, neprdíme, nechodíme na wc a pod. Jednak jsou věci, kdy mám ráda soukromí a pak ta úcta je konkrétně PRO NÁS důležitá.
Je pochopitelně řeč o době, kdy jsme zdraví a mobilní. Kdyby byl jeden z nás nemohoucí, je to zase o nečem jiném.

p.s.: Náš model nikomu nevnucuju.

Mery,
a když tvůj vyvolený bude třeba masochista a bude FAKT potřebovat k sexu pocit ponížení a bolesti, s láskou ho odmítneš, i když bude po této stránce strádat? Nebo se překonáš a sem tam ho seřežeš, což bohužel NENÍ úplně přesně "to ono"?

Varanko, proc naivky? My ti taky nerikame slepice hloupa:))
Prestan se litovat. Ja pracuji v uplne muzskem svete a takto ,jak popisujes, se nikdo nechova. Ale holt nehlasame tvoji pravdu, co.

Varanko,
hodně dělá i náš vlastní přístup. Taky znám muže, kteří doma nehnou prstem, ale nebaštím jim to a nepodporuji tento přístup. Naopak je v pozitivním duchu motivuji k tomu, aby se do příslušné práce zapojili a oni se většinou i zapojí. Hlášky typu "to je ženská práce" přecházím naprosto bez povšimnutí, zároveň je nestraším tím, jaká je to doma "fuška". Jistě že mám kolem sebe i dost mužů, o kterých vím, že doma nedělají, ale čím to je, v mé přítomnosti se normálně zapojí, přestanou vypiskovat něco o podřadné práci a nemají problém :o)
Alternativu "muž se válí na pohovce zatímco žena běhá s hadrem" jim totiž nenabízím
No většinou se prostě slušně dohodnem, bez ohledu na rodinné stereotypy