Názory k článku Ráj na vaší zahradě

katko,

v tomhle jsem rozhodnutá. Na městské hřiště děti vodit nechci, protože se bojím právě těch ,,nebezpečných předmětů". Nedávno jsme se o tom bavily s kamarádkou, která má dítě a taky ho tam nevodí.

Ono taky dost záleží na osobnosti a vyspělosti dítěte a pak taky na okolí bydliště.

Teď máme prcka 13 měs. a nechávám ho samýho na dvoře na písku, zatímco já za oknem žehlím a sleduju ho. Když zakňourá, odhrnu záclonu a zamávám mu. Vydrží tam sám tak 15-30 min. U dcery jsem tu možnost neměla, bydleli jsme jinde a ve výhledu na zahradu mi bránil balkón. Na zahradu prcek ještě sám nesmí, neumí totiž chodit.

Jé, za slepicema jsem lezla v dětství u babičky v kurníku taky, jenže jsem pak měla v hlavě a po sobě takový breberky (tuším čmelíci se jim říká...)

Dceru jsem nechávala asi od 3 hrát si samu bez dozoru na zahradě, nebo na ulici před domem (obytná zóna ještě v kombinaci se slepou ulicí). S tím, že musela být vidět z okna. Pokud chtěla jít ke kamarádům na zahradu nebo domů, tak jsem ji obvykle taky pustila samotnou.

Od 5 jsem jí dovolila jít samotné do parku, ale nechala jsem ji tam samu tak max. 5 minut. Pak jsem přišla, chvíli s ní pobyla a třebas si ještě odskočila do obchodu, abych jí to o chvilku protáhla.

Úplně bez dozoru jsem ji začala nechávat v létě než začala chodit do školy.

Máme na zahradě domeček, prolejzačku i skluzajdu. Katku to teda zatím neomrzelo (máme to už několikátým rokem), zve si ostatní děti a vyblbnou se tam. Jsem za to ráda.A musím přiznat, že i pro mě to má výhody, mám jí i ostatní děti na očích a můžu u toho i pracovat. Prostě si na lehátko na zahradě vezmu notebook, doklady a vše potřebné. Záchod a lednička jsou všem k dispozici a jsou blízko
Představa, že bysme museli chodit na hřiště a já s sebou táhla noťase i doklady - to bysme rovnou museli jezdit autem
Jinak sousedi mají zase pískoviště a za to jsem vděčná dvojnásob. U nás se prolejzá a klouže a u nich se staví bábovičky. Jsem ráda, že tam Káču můžu dát bez toho aniž bych musela písek prohlížet, jestli tam nejsou jehly, hovínka nebo jiné poklady (zvlášť potom co děti kamarádek na veřejném pískovišti objevily použitý kondom a tampon - taky použitý).
Pokud jde o pískoviště je to jiné než dříve. Pamatuju, že když se mnou šla máma na písek, tak jsem se prostě rozběhla skočila do písku i s bábovkama, mamka si sedla na lavičku a nic neřešila. Teď to probíhá trošku jinak. Když jsem šla s Káčou poprvé na pískoviště, přišla ke mě maminka, co tam měla chlapečka a povídá - Dejte si jí sem, tady jsem to prohlídla. Celkově je to smutný pohled, když vidím dítě, které stojí před pískovištěm a volá Mamííí, tak už můžu? A matka mezitím hrabe v písku (příp.používá sítko) a hledá nebezpečné předměty.