Názory k článku Táta na mateřské

Já vím,proto píšu, že držím palce. Zažila jsem tyhle úvahy (proč si pořizovala děti??)na vlastní kůži před oběma návraty do práce. Vracela jsem se dříve, než je v našich končinách bráno za normu, takže jsem automaticky ve škatulce "kariéristka".

Fisperando, a to jste se brali až po narození dítěte nebo jak jsi zjistila, že si bereš chlapa, který se dovede postarat o dítě? My jsme se brali po 5 letech společného soužití, manžel má všechny vlastnosti, které jsou pro mě zásadní, ale jak se bude starat o dítě jsem dopředu nevěděla. Myslím, že tohle se někdy zcela odhadnout nedá...

hihi, taky občas v afektu zařvu že jsem se nenarodila s hadrem a kyblem v ruce abych věčně uklízela po tý mý bandě nepořádný....
Manžel kamarádky je zase neskutečně roztržitý a bordelářský na oblečení, takže když se jí pořád dokola ptá "nevíš kde mám...." tak už jen bezmocně rozhodí ruce a řekne - máš to tady všude
Nikdo nejsme dokonalý a co jeden dělá rád, druhý může dělat nerad, takže manžel péči o obě děti zvládne v pohodě, i by jim něco ukuchtil (malý teda zatím jen na MM), převlíknul apod... ale prát a žehlit - nikoliv, nu tak to zvládnu já, ježkovy voči. Na rodičovský dovolený by si to i střihnul, ale ty finance z mého příjm by asi nestačily, navíc mám práci kde hodně hodně mluvím s lidmi, takže jsem přicházela domů naprosto vyšťavená a aspoń hodinu na mě nikdo neměl mluvit a nic chtít, čili to bych domů asi moc chodit nechtěla

Já jsem taky zvládla při práci kojit, musela jsem odstříkávat v zasedačce, což nebyl takový problém (vždycky jsem si ji rezervovala a zamkla). Horší bylo, že jsem odsávačku musela vymývat ve společné kuchyňce... málokomu z kolegů/kolegyň to došlo, vždycky se jen upřímně ptali, co to tam dělám... tak nevím, co čekali, že řeknu, asi že mám takovej zvláštní kávovar

My jsme si to vyzkoušeli, když bylo holčičce mezi 6 a 12 měsíci a bylo to skvělý. Manžel sice jako 100%manažer rodiny nefungoval, ale díky tomu, že máme v bytě spoustu techniky, to nebyl takový problém. Navíc si na rozdíl od článku upřímně nemyslím, že úplná výměna rolí je vhodná.

Marně přemýšlím o nějakých záporech. Kladů bylo hodně. Manžel si na vlastní kůži uvědomil, že mateřská opravdu není "dovolená". Zjistil, že se dokáže postarat i o takhle malé dítě. Má k Báře o dost bližší vztah. Naučil Báru bez debat usínat (asi nebyl tak měkkej, jako já). Bára v tomhle období neprožívala vůbec separační úzkost. Já jsem si mohla vyzkoušet a opravdu svobodně se rozhodnout, jestli se chci věnovat dítěti, nebo kariéře (na plné čáře vyhrála Barunka).

Myslím, že co je opravdu důležité, je ta důvěra, že partner to zvládne. Na rozdíl od rad v článku jsem nevolala manželovi několikrát denně, co se děje. Prostě jsem mu věřila.

A ještě jedna poznámka, nejhorší reakce jsem si vyslechla od starších kolegyní v práci, ale těch, které byly na kariérním žebříčku opravdu vysoko, řekněme, že ve svých oborech dosáhly téměř maximum. To mě překvapilo.