Názory k článku Čteme, čteme pohádku...

pohádky před spaním vyprávím asi od 1,5 roku (přes den jsme si je prohlíželi v leporelech), klasické české (Perníková chaloupka a asi dalších 6 skvostů), zezačátku se totiž dcera při zozsvíceném světle nezklidnila. Asi od necelých 2 let čteme pohádky a chodíme i do knihovny, poslouchá soustředěně, jen to nesmí být příliš dlouhé. Myslím, že soustředění napomohlo i to, že máme pár pohádek na kazetách a ty poslouchá v autě, stejné pohádky, ale z knížky pak nadšeně přijímala i v našem podání

Nejlepší je opravdu asi Křemílek a Vochomůrka, dcera moc nemluví a tohle jí krásně rozvíjí slovní zásobu.

Akorát kluk už by chtěl číst taky, ale knihy ničí, takže je to vždycky boj, jestli bude číst s námi, nebo bude v "kleci". Zlaté časy, kdy jsme ho kojila a četla u toho holce pohádku, usnuli oba zároveň a byl božský klid

Ja Dani ctu od 1,5 kazdy den a kdyz ji byly 2,5 umela nektere knizky nazpamet.Zacla jsem s knizkama s tvrdymi listy,protoze ty papirove trhala.Cteni je super a rozviji detem inteligenci,slovni zasobu a predstavivost.Ceska klasika je opravdu hrozna.V jedne pohadce o Cervenych streviccich bylo,jak jedna holcicka byla moc pysna na svoje cervene strevicky,ze nechodila do kostela.Buh se na ni rozzlobil a ona pak musela porad tancit.Poprosila tesare,at ji usekne nohy a on ji pak udelal drevene....kdyz chtela jit do kostela,tak strevicky i s useknutyma nohama tancily pred kostelem....horor!Cteme ale hodne O misovi Pu a zviratkach a Disney princeznach.Slova jako umrit a zabit v textu nahrazuju "jit spinkat" a "udelat aui"a funguje to.

My jsme začaly tak v 20 měsících. A byla to knížka s říkadly. Kosek říkadla a obrázek. Byla to skvělá hra, já jsem kousek četla a ona doplňovala. Hlavně se tak naučila sedět a poslouchat. Teď jsou ji 3 a čteme každý večer před spaním klasické pohádky, ale ty klasické žádně morbidní.

u nas ted frci Neznalkovy pribehy. Ale pekne byly i Pipi Dlouha Puncocha, Vceli medvidci, Medvidek Pu... Nejhezci na tom je, ze si vlezem do velky postele, kazda holka se tuli z jedny strany a cteme, holky se ptaji, kdyz je neco zaujme - je to fajn.

Tak moje dcerka u čtení vydrží, sedí, kouká na obrázky do knížky a ni se nehne.
Takhle čteme už od asi roku a půl, nejdřív krátké říkanky a teď ve třech letech je hitem křemílek a vochomůrka. Slečna by vydržela celou knihu najdenou, to spíš aktem ale je, že nečteme každý den, jen když má dcerka čtecí náladu.