Názory k článku Bezdětná manželství

Ja jsem se tady "diskusi o Radce" neucastnila, ale zaver cos tady ted predvedla me pripomina ubozaka bez urovne.
Pokud vim, tak tady maminky diskutuji tehotenstvi a porod, tedy veci pro ne vazne a dulezite.
Jsi dost uboha, kdyz tady vymyslis nejake fikce, nikdo na to neni zvedavy.
Jestli si myslis, ze tohle je nejaky zabavni chat, tak jsi na spatne adrese.

Díky holky. Takže zkušenosti s Yalem jsou koukám různé - asi jako se vším u těhotenství i porodu. Holt jsme každá jiná. Ještě mám trochu čas, protože jsem ve 30tt, ale ono to strašně utíká. Tak jsem si říkala, že bych už měla začít shánět a zařizovat a plánovat... Zatím si jinom užívám krásného těhotenství, bříška a kopajícího mimíska. žádné problémy (ťuk, ťuk, ťuk) zatím nemám, takže mi pořád připadá, že porod je ještě daleko.

Ahoj Radko,
neúčastnila jsem se diskuze vyvolané tvým příspěvkem,protože jsem se přihlásila teprve včera,ale četla jsem ty příspěvky a nějak nechápu smysl celé akce.Trochu mi to připomíná lidi,kteří za každou cenu zkouší jiné ,aby si upevnily vlastní sebevědomí.Někteří jsou docela vtipní,ale asi jsem "jen ženská" tvůj vtip jsem nepochopila.Leda že by jsi si dělala legraci sama ze sebe,ze své snahy být rádobypsychologem.
No každý jsme nějaký,a když nic jiného tak jsi aspoň rozvířila vody a zjistila,že lidé nejsou tak otrlí a podobné výlevy je dokážou nadzdvihnout-to člověka potěší ne?.

Tak jsem až dostala husí kůži, jak jsem si přečetla příspěvky Radky. Neustále v nich říká, jak je se vším smířená, a že ona na rozdíl od jiných neubližuje, ale já to vidím jinak.

Taková ženská by se k dětem neměla ani přiblížit, a být učitelkou už vůbec ne. Možná ten pánbíček věděl, co dělá, když jí tu možnost odepřel.

Ne, vážně, nechci být zlá zase já, ale v tomto stavu, v jakém Radka je, to platí určitě.

Ty řeči o doktorch jsou jenom řeči. Znám páreček, už se rozvedli, po patnácti letech manželství. Znám jen mužovu verzi, aĺe neměli děti, protože ona se prý bála doktorů, protože nějak zapinkali rakovinu jejího otce a on jí zemřel v náručí. No, je to zlé, ale bylo to když jí bylo 22, a dalších 15 let se nešla vyšetřit, proč neotěhotní. On šel a jeho spermiogram vyšel dobře, ale ona trvala na tom, že k doktorům nepůjde, že se jich bojí a nedůvěřuje jim... On se bál na ni tlačit, nutit ji a přemlouvat, tak to nechali být...no a pak se rozvedli. On o dítě stál, ale ona...Kdo ví. Možná to byla nějaká banalita, co by se lehce vyléčila, jenže já si myslím, že když kvůli dítěti člověk neudělá ani kontrolní vyšetření, tak ho vlastně nechce. Prostě to nepochopím, dělala jsem kvůli dětem daleko víc, protože jsem je opravdu chtěla. Jenže ta paní byla vůbec jakási divná, třeba kdykoli šla kolem lékárny, nechala si změřit tlak. Ptala jsem se proč, a prý jen tak, že nikdy nic s tlakem neměla (bylo jí v té době asi tak 35 let.

pardon dosah