Názory k článku Porodní zkušenost nevidomé maminky

Krasne...My jsme hlusi, ale nase deti (sedmileta Miriamka a dvoulety Misa) jsou hodne veseli, maji radost ze zivota. Ja sve deti casto ctu pohadky, rikanky. Ma jina melodie reci jim nevadi, ale pribehy radi poslouchaji a jsou spokojene. Casto chodime do prirody, jezdime na vylety. Miriamka je ve skole oblibena, vyborne mluvi, ma bohatou slovni zasobu Lidi se ptaji, kdo ji ucil mluvit, rikam,ze nikdo. A ucitelka se pta, kdo ji uci cist, Miri rika, ze mama

Ten dokument jsem též viděla a musím říct, že mi hodně dal, člověka to nutí se sám nad sebou zamyslet. Článek se mi moc líbil, doufám, že autorka neskončí u jednoho

Jájo, ale stejně jsou třeba "ochuzeny" moje děti, kterým bezohledný řidič zmrzačil tatínak: nikdy s nimi nepůjde na lyže, nikdy se s nimi neprojede na kole. A přesto se mi vůbec nezdá, že by tím trpěly. Nesuď tak lehkovážně - nikdy nevíš, co život nachystá tobě, tvým dětem a tvému muži.

Týbrďoo, normálně mne to dojalo je to krásné a strašně moc Vám přeji štěstíčko a zdravíčko a spokojenost!!!!

Já viděla dokument jako Myš.3 manželské páry, řeknu Vám, že ti co byli oba slepí, se věnovali dětem tak, že někteří zdraví rodiče by se mohli stydět.Co podnikali výletů,hráli her,s dětma si povídali,byl to nádherný pořad.A o tom jak se chovali ty děti k rodičům ani nemluvím.Nevím jak to pospat,ale ikdyž to byli malé děti,byli ukázněnější,prostě věděli,že rodiče mají hnedikep.

Druhý pár byl,že byli oba hluší - také moc hezký příběh.

Třetí pár byl,že manžel byl zdraví a manželka po úraze na vozíčku.

Před všema třema párama smekám,myslím,že vedli mnohem hezčí a naplněnější život s dětma,než někteří zdraví.