Názory k článku Porodní zkušenost nevidomé maminky

Postarat se jako nevidomá,znamená mít kolem sebe spoustu opory a pomoci,hlavně partnera.Perchta

Jajo, to všechno, o čem píšeš, jde řešit. Důležité je, že je dítě v milující rodině a rodiče mu věnují svůj čas - to je podle mě známka stoprocentní výchovy. Stát by podle mého názoru měl v takových případech spíš podávat ruku, ne lidem odebírat děti. Neznepokojuje tě třeba, kolik alkoholiků, labilních lidí, maniaků, deprivantů a dalších lidí si s naprostou lehkostí pořizuje děti? A nikdo jim neříká, že mají nesobecky, a zodpovědně řešit, zda dítě ano nebo ne. Vypadají na první pohled normálně, takže co řešit, že?

no nevím, co se tím myslí věnovat se na 100%....... myslím, že dítě nevidomých rodičů nebude ochuzeno o nic, pokud ho mají rádi. Stejně tak není podle mne ochuzeno dítě rodičů, kteří jsou na vozíku, nebo jsou hluší nebo měří 100cm ale stejně tak, kteří třeba mají málo peněz a nejezdí každý rok k moři a dítě nemá značkové oblečení, nebo kteří mají jen základní vzdělání atp. základem je podle mne, pokud mají rodiče dítě rádi, mají rádi sebe navzájem a jsou schopni se o něj postarat v základních věcech, pokud nežijí ve skleníku, mají rodinu, přátele atd. tak spoustu věcí, které oni nemohou dítěti třeba umožnit, může umožnit někdo jiný, ale základ je vztah a ne technické detaily,jako že nevidí, jak vypadá, které zvíře......to ostatní jsou jen představy lidí, jak by asi tak měla ta 100 tní péče o dítě vypadat. Naopak si myslím, že takové dítě se může naučit daleko lépe pocitu zodpovědnosti, samostatnosti a "vytěžit" z dané rodiné situace více než dítě v běžné rodině. Přeji rodičům mnoho pěkných chvil s jejich prckem...

vždyť to, že člověk přijde o zrak, se může stát i zdravému člověku, dnes vidím, zítra nemusím... jen péče o dítě je pro nevidomého určitě o hodně těžší... přeji hodně zdraví celé rodině a spoustu energie a radosti z chlapečka!

Milá Romano, moc pěkný, pozitivní článek! Gratuluji ke zdravému chlapečkovi! Doufám, že se nebudeš zlobit, ale zajímá mě, jestli vám někdo kvůli rozhodnutí pořídit si dítě nedělal nějaké problémy. Nedávno jsem totiž viděla v televizi reportáž o mladé rodině, kde byli oba rodiče nevidomí a sociální pracovnice (nebo pediatrička dítěte) dávali podnět na odebrání dítěte z péče rodičů, protože se domnívali, že jakožto nevidomí nejsou schopní se postarat o dítě. Bylo mi z toho špatně. Naštěstí to dobře dopadlo. Ale je vidět, že předsudky jsou mnohdy silnější než to nejlepší vzdělání.