Názory k článku Dušička

naštěstí Tvůj palec dolů nemá žádnou hodnotu.

Mila Elurie,
mozes sa pozriet na tuto diskusiu aj takto... vsetky tieto nazory co tu v diskusii odzneli ti v niecom pomozu... napr. v tom, ako sa kto pozera na svet, ako sa kto berie vazne, potrebuje vyjadrit svoj nazor, alebo vykricat celemu svetu ako to jedine moze byt a nijak inak.
Poviedka ma cloveka pobavit, prinutit ho zamysliet sa, mozno aj trosku poburit, alebo si povedat ze za vela nestala! No a co? Chcela by som mat taky talent ako mas ty v 19tke!!! A ver tomu, ze minimalne polovica z tych mamiciek (co si podla mojho nazoru myslia, ze preto ze su uz matky maju patent na rozum a vsetku mudrost sveta - z ich vyjadrovania to tak vnimam)taky talent nemaju ani stipku! Mozno su dobre a dokonca vyborne v inych veciach, ale vacsinou ten, kto najviac vykrikuje a vehementne presadzuje svoj nazor nema v tej oblasti vela co povedat! Keby ano, tak by sa totiz na to pozeral s odstupom a davkou tolerancie (a to nemusi hned vediet ze mas tak malo rokov a nie si mamicka! proste sa to tak patri) Okrem toho pri takejto tvorbe sa urazat, alebo brat casti z nej tak strasne vazne ako tu niektore predviedli je prinajmensom smiesne! :o) Takze moja rada na zaver (a zober ju ako ty chces!) Zo vsetkeho si vyber podstatne a smeti nechaj bokom! Mozno sa ti raz podari prave z tychto reakcii urobit perfektnu poviedku o ludskej povahe alebo niecom podobnom! Zelam vela dobrych napadov!
Este moj koment k poviedke priamo... podla mna by si mohla niektore veci trosku skratit - nerozpisovat tak obsiahlo aby bola putava, dat viac prikladov roznych rodin (aj pozitivnych do toho zamiesat) napriek tomu, ze to bolo prave o negativnom prijati dietata - myslim, ze kontrast by este viac poukazal na to, co chces povedat a bolo by jasnejsie co tym celym sledujes. Inak sa mi to ako myslienka pacilo! Bolo to celkom mile na zamyslenie! :o)

Tento článek se mi moc líbí a mám podobnou představu o tom, jak dušičky přicházejí na tento svět. Moc pěkné a hezky napsané. Jsem ráda, že se píše i o takových záležitostech. Díky.

Nevím, jestli je tento článek zpovědí autorky, jestli ona je ta Eva. Pokud ano, klobouk dolů před takovým vyznáním. Pak by bylo jasné, že to je přesně ten případ, kdy je láska k miminku někde hluboko schovaná a stačí ji jen oprášit. Ať tak či tak, držím všem takovým Evám a jejich rodinám palce U nás to bylo jinak - my se o miminko 2 roky snažili, já se těšila na ten pocit po porodu... a on nepřišel, což mě vyděsilo a sama za sebe jsem se styděla (po CŘ jsem prostě chvíli vnímala jen vysílení a bolest, jak přicházela rána k sobě). Měla jsem strach, jak to zvládnu. Zbytečný. Jakmile mi malou položili prvně na prsa k přisátí, přišlo to, co jsem čekala, ale tisíckrát silnější, než jsem si dovedla představit - beznadějně jsem se do ní zamilovala. A zamilovávám se už rok stále víc a víc. Obdobně to má i manžel. Ten kdyby mohl, tak by snad i kojil Až máme strach, abychom ji nerozmazlili. Tak nám držte palce

Po autorce vyjely ty pravé "tvrdáčky a znalkyně života". Atˇvyvádějí a předvádějí svou nadřazenou literární i lidskou zkušenost jakkoli, já si myslím, že to tak nějak, jak autorka píše, může klidně chodit. Jen si, milé kolegyně, dokažte odmyslet ty pastelové obláčky nahoře.
Možná lidé, kteřým chybí cosi dost podstatného,co se mi těžko vyjadřuje - tedy cit cosi zachytit, pochopit i to, co není jen podle idiotsky aplikovaných zákonů logické analogie (ke které vás odmala vedli, takže se jí hrdinsky držíte jako klíště), s něčím se dokázat spojit, mít dostatečně k čemusi rád (čímž také nemožno druhého shazovat) - to prudce uvnitř pociťují a jsou sakra senzitivní k detekci těch obdařených - po kterých jdou jako lítice - v této reakci stejně jako lakmus nikdy nezklamou. Je to podvědomá věc. Nezaujatý čtenář diskuse si všimne, že mnohé reakce jsou přemrštěné a čiší z nich nepřiměřená averze, - to odněkud musí plynout? pro mne tak hyperergicky nenávistné reakce - u matek! - svědčí o tom, že to ťalo do živého!
Mně se líbí, že článek rozřazuje návštěvnice serveru přehledně podle celkem zásadní osy do dvou jasných táborů, čtenář předchozích diskusí mohl s klidem předjímat zařazení Lizzie (bingo!), Monty, Sovice....pro mne jediným překvapením byl styl, jakým do diskuse vstoupil Libík.