Názory k článku Dušička

Čekala jsem, jestli někdo vzpomene Vinettoua, protože u toho brečím pravidelně, když slyší vzdálené zvony v Santa Fé, a jak pak přiběhne Ilčí ...

Dívky, dívky - asi jsem stará, protože nechápu

Aha, tak to by mě nenapadlo. Pravdou je, že já svými několika články tady asi kdysi nas.ala víc lidí Nicméně tohle mi prostě nesedlo a fakt bacha na to zobecňování, protože jsem jen o trochu starší a na podobné projevy velice háklivá.

ale jako češtinářka musím dílko ocenit a podpořit touhu psát i talent, který autorka bezesporu má.
Jen pro příště - méně "červenoknihovního" nádechu a romantiky, neškodí více nadsázky nebo i ironie či sarkasmu, aby neměli kritici argumenty, nicméně se rozhodně nevyhýbejte ožehavým tématům.
Z reakcí čtenářek je totiž jasné, že ta povídka za něco stojí - kdyby ne, není reakcí tolik ;o)

Můj názor je ten, že si dítě rodiče nevybírá, ačkoli je diskutabilní, jestli si nějakou tu dušičku nevybírají podvědomě rodiče... To by však bylo na další povídku :o)


A pro všechny - to, co je přenádherné, a co bych doporučila tehulkám, maminkám, romantikům...všeobecně všem, je knížka z roku 1942 "Zuzanka objevuje svět" - o světě nenarozených a čerstvě narozených dětí - rozněžní i duše drsné a cynické ;o)

Nu, Melie, my o myšlení a psaní autorky víme právě to, co napsala. Její věk mnohé omlouvá. Romantismus, zjednodušování až zneužití příběhů z okolí, absenci nějaké myšlenky, představu dítěte jako dušičky nahoře... někdo prostě z pohádek vyroste později, a někdo nikdy ...ale i takoví lidé jsou potřeba - věčné děti...