Názory k článku Proč máš děti?

a čím ho teda umýváš? jen vodou?

Taky tak . S jednou kamarádkou si hlídáme vzájemně děti a ty její mám moc ráda, klidně si dovedu představit, že by byly moje, ale ona by mi je asi nechtěla dát :-D. S jinou holkou, kterou znám už léta, se sice nevídáme úplně často, ale když přijde, tak se vždycky těším i na její děti a třeba děti od bráchy, ty jsou jak vlastní. Ne, že bych někde běhala a ňufala cizí děti, ale kolikrát se přistihnu, že se usmívám, když se na ně dívám. Třeba moje dcera (9 let) má kámoše - obdivovatele a to je tak roztomilej kluk, že se neubráním představám, že jednou až ty děti vyrostou by to byl bezva ženich ( pro ní :-D). Jsem praštěná, ale navenek to nedávám najevo a tvářím se rozumně. Jó a se synem do třídy chodí černoušek a ten když byl malej ve školce, tak jsem ho jednou viděla jak si sundavá ponožky (byli mu asi 3 roky) a když jsem viděla ty jeho ze spoda růžový a zvrchu hnědý nožičky, no úžasný. Ten byl děsně roztomilej :-D.

Děti mi změnili téměř vše ...zodpovědnost, strach o ně, o sebe, nebezpečí kolem nás , aby to všichni přežili ...radost, lásku, štěstí, nesamotu ( pořád je někde někdo co něco potřebuje)

Myslím, že Mackovi rozumím, kdo chce děti ať je má, kdo nechce ať je nemá. Co je komu do demografické křivky? Demografickou křivku jedno dítě nevytrhne a pochybuji, že by "nemít děti" bylo nějaké houfné rozhodnutí. Spíš vyjímky.

ja mam rada ne cizi deti, ale nektere deti od kamaradek mam velmi rada.
a jinak se casto otocim za nejakym hezkym ulicnikem nebo malou rozkousnou holcickou!