Názory k článku Chudáci bohaté děti

u mě budí tenhle článek. Už ten název Chudáci bohaté děti, k tomu rádoby vtipné a ironické označování osob, několikrát mě napadlo, že sama sebe by asi autorka nazvala Dokonalou Matkou. Přijde mi taky dost nevyvážený a jednostranný. Nejdříve se v úvodu dozvíme proč autorka "snobka" není, když dává dítě do školy pro "snoby" a pak už to jede. Zvlášť nechutné mi přijde poslouchání hovoru dětí, kdy se mluví o vztahu rodičů. Pamatuji si dobře na učitelku z MŠ, která byla na podobné informace od dětí také velmi zvědavá. Nechápu ironické hodnocení jména, které se mi zdá naprosto běžné a do způsobu oslovování rodiči jí opravdu nic není. Věřím, že s dětmi prožila hezký víkend, ale zase jsem měla pocit, že chtěla oběma holčičkám něco dokázat. Své dceři, že se má velmi dobře, i když mají k dispozici méně financí a spolužačce, že se až tak dobře nemá i když je na tom její rodina finančně lépe. Navíc Hodnocení matky spolužačky mi přijde taky dost klišoidní, zejména když se s ní osobně nezná. Taky nevím proč je hodnocena jen matka, otcové se na výchově nepodílejí?
Podobný článek by se dal např. napsat o rodinách s jedináčkem versus rodiny s více dětmi. Chudinky děti z vícečetných rodin, kde musí rodiče dělit mezi více dětí a rodiče, kteří se dokonale starají o jedno dítě aniž by si sobecky pořídili další. Zvlášť, když pomlčím, že sourozenci mají taky něco do sebe.

Marku, dala jsem syna do školky - kamarádského, šikovného syna s mnoha zájmy... - a po pár dnech mi bylo a je stále vyčítáno...: Vy se mu doma moc věnujete, že jo? Co s ním máme dělat, on se na písku nudí...? Atd..
Poraď...

Presne tak. Krasny clanecek.

Shodou okolností jsem nedávno mluvil s kamarádkou, která kvůli nějakému uměleckému projektu navštívila různá zařízení pro děti. Byla úplně ohromená, že v "pasťácích" byly početně stejně zastoupeny děti z kriminálních, alkoholických a nevzdělaných rodin a děti z rodin vysoce společensky a majetkově situovaných. Děti trpící samotou, nedostatkem lásky a absencí hodnot.

Podle mě to asi nesouvisí až tak s majetkem jako takovým, jako spíš s ambiciózností rodičů. Která se u nás dnes většinově pojí s penězi. Ale umím si představit, že úplně stejně dopadne dítě, jehož rodič věčně není doma kvůli ambici "zachraňovat svět". Nebo kvůli jakékoli jiné silné motivaci, která ho od domácího života odvádí.

A co se autorky týče, tak já to z toho textu cítím, že nebyla popudem k jeho sepsání závist, ale ohromení a pohnutí nad tím, co viděla. A já jsem moc rád, že nám to zprostředkovala. Článečků, které jsou sladké, je sice taky člověku třeba (já sladké rád), ale vážím si toho, když někdo udělá i takhle nevděčnou práci.
Věřím ostatně, že mnozí rodiče, kteří tu její sdělení veřejně odmítají, se v soukromí stejně zamyslí, jestli tráví s dětmi dost času a jestli jim projevují dost zájmu o jejich svět. Hm... Končím a jdu se zeptat dcery, jaký byl den.

Zdědit(= v genetické výbavě) je možné temperament (rychlost reakcí, impulsivita, emotivní ladění spíše pozitivní či negativní), charakter se formuje prostředím a výchovou. Temperament pak samozřejmě ovlivňuje charakter.