Názory k článku Chudáci bohaté děti

Je to krásné jméno za podmínky, že se hodí k příjmení. A taky za předpokladu, že nazývá dítě oběma jmény? Když to porovnám hyperbolicky, nevím, jak bych se cítila, kdyby na mě volali: Nikol Teodoro Sofie Sandro Esmeraldo Marie

Předsudek. Autorka nemluvila o podnikatelích ale o "Tatíncích Podnikatelích", tzn. byla konkrétní. Šlo jen o přízvisko. BTW, taky nemusím pilcherovské pohádky

A jaký smysl pak má život těch maličkých? Teď nemluvím o mléce.

Ale já znám podnikatelské rodiny, kde děti dlouho nevěděly, že se u nich podniká! Nejde o prachy, jde o styl, a nezvládá-li to někdo na úkor životů jiných...

...a mnohdy si to ani neuvědomí. Záleží na skrytém genetickém materiálu, který v nich spinká. Od přírody máme určité vlastnosti, a ty se výchovou potlačí nebo zesílí. Pokud je človíček vevnitř hodný a štědrý, a je vychován k sobectví a lakotě, může mít někdy výčitky z toho, jaký je. Tím pádem se snaží něco dělat, protože si uvědomuje své pocity z okolí. Pokud je člověk od přírody sobecký a k sobectví je vychováván, považuje ostatní za ty špatné, ne sebe. Taky záleží na množství empatie, kterou v sobě máme. Netřiďme lidi na dobré a špatné; nejsou druhy, ale vlastnosti. Chovejme se k dětem podle jednotlivých vlastností, je podle toho, jestli je "dobré" nebo "špatné".

Sofie Anna byla patrně ten člověk, který od přírody dostal ty hezčí vlastnosti, vděk, skromnost, upřímnost. Pokud se odhodlá k vnitřnímu boji, s trochou štěstí z ní možná nevyroste spratek. Je dobře, že má kolem sebe lidi (jako např. autorka s dcerou), které jí dokážou vést tak, jak to nedokázali rodiče. Je pravda, že jsou to jejich světy, jejich možnosti. Je ale zcela evidentní, v jakém světě se jim daří lépe. Je to pozlátkový svět malých aristokratických herců?