Názory k článku Kdo nekojí s námi...

verčo a Markéto, takové pocity některé ženy mají, někdy je tam třeba nějaký psychický blok a to nemá cenu moc lámat přes koleno, to by se vám pak projevilo třeba narušenou imunitou apod. Tím, že jste děti odstavily, jste pro ně i pro sebe pravděpodobně udělaly to nejlepší. To je to, co dělá ženu dobrou matkou, že udělá to, co prospěje jejímu dítěti, i když je to cesta třeba neobvyklá.

Majo, tak si kojících mamin nevšímej, když je ti to proti srsti. Je ti i proti srsti mamina krmící své dítě na stejných místech z flašky? Prsa jsou prostě určena k nakrmení mláděte a je jedno kde. Mám se řvoucím dítětem hledat místo, které bude vyhovovat tobě, abys mne náhodu nezahlídla? A kojení ve vlaku? ó jak strašné. Matka by asi měla vystoupit na nejbližší stanici, schovat se nejspíš do úložného prostoru a tam skryta nakojit. Nebo by taky mohla jet až domů a nechat dítě i několik hodin plakat hlady.
Trošku jsem se rozohnila. Mne totiž v dnešní době takovéto názory udivují.

Naštěstí jsem mohla kojit obě děti docela dlouho, ale neodsuzuju nikoho, kdo skutečně nemůže. Jen mám pocit, že jsou kolem toho trochu mylné informace, nebo aspoň moje zkušenost byla prostě občas jiná.

1- "Kojení nebolí" - píšou v některých příručkách. Ne, s odstupem času to potvrzuju, kojení nebolí, ale ze začátku to bolelo hrozně, pohmožděné bradavky (i u druhého,když už jsem věděla, jak kojit), nateklá prsa, že jsem nemohla dát ruce k tělu atd. Naštěstí to třeba u mě netrvalo dlouho, určitě ani ne šestinedělí, takže by to nestálo za řeč, kdyby ta informace "Kojení nebolí" nemohla třeba někoho svést někam mimo.

2- "Kojit tak dlouho a tak často, jak miminko chce." - Mně se tohle taky neosvědčilo.Jasně, že kojit podle potřeb dítěte, ale vždycky jsem se stejně snažila vydržet aspoň 2 hod, jinak mimi hodně ublinkávalo. Taky jsem si tím ze začátku "sobecky" chránila ty bradavky. A taky jsem je nenechávala přisáté pořád, ale tak 30 min, později samozřejmě stačilo podstatně míň.

3 - "Kojení je pohodlnější než UM". To je otázka - matka musí hlídat stravu a nesmí pít alkohol, krmit může jen ona, kojení trvá déle než vycucnutí lahve. U nás šlo taky hodně o časté buzení v noci, nebylo to hlady, ale myslím, že to s kojením souviselo. A totální závislost miminka na matce, pokud neodsáváte (což jsem teda nějak nezvládala), tak se po nějakou dobu od děcka vůbec nehnete.

To fakt není stěžování, jen mi připadá, že o tom jsou někdy mylné představy. Já jsem ale moc vděčná, že mi to šlo, a vzpomínám na to moc ráda. A jak krásně a nepozorovaně jsem mj. při tom kojení zhubla

u prvního syna jsme se strašně stresovala a mléka jsme měla můžu říct že opravdu hodně...syn se ale v 10měs sám odstavil..te´d kojím druhého syna,je mu půl roku a jde to i když je člověk v klidu...myslím si,že spousta žen kojit může,ale záleží na ní,jeslti se chce opravdu tak moc obětovat....pže kojení je obrovská oběť!!!ale krásná,pže na konci je super si poklepat rameno a říct si,díky mě žiješ rosteš a sílíš.A to je myslím na tom kojení to nejkrásnější.Láhev je snadná a jednoduchá a je pro každého,ovšem kojení je jen pro ty,co opravdu chtějí a jsou o tom přesvědčeny.

Opravdu nechápu co a proč řešíte holky!Rozhodnutí kojit nekojit je právo,svobodná vůle matky-stejne jako jít na interupci,kouřit .....atd.Neodsuzuju,nekomentuju kojíci matky co kojí třeba do třech let....jejich volba a přesvědčení že delají pro své dítko to nej....já spadám do kategorie-Nekojím no a co?mám 6 měs.holky a už v porodnici když jsem přikládala co hodinu a pořád řev jsem se svobodně rozhodla že takhle by to teda nešlo.Byli jsme v porodnici Pár dní,po sekci,sama na pokoji,prvorodička ....byla jsem utahaná jak pes a v duchu jsem se připravovala nato že cestou domu koupím nutrilon a bude klid.A byl.Nelituju toho,jsem spokojená mamina dvojčátek ,holky ješte nebyli nemocní,spíme od 20 hodin do 8,pohodička,mám energii nato aby jsem se jim na stoprocent a s usměvem věnovala celý den-protože přes den spí jen po 15 minutách.I když mám dvojčátká cítím se odpočatá,v kondici,jsem na ne uplne sama v tom smyslu že pomoc žádná a jsem uplne happy.Nehroutím se z toho jako Pa znám pro a proti,ale pro mne je důležité že nepadám na hubu z nočního kojení,zvládám domácnost,deti,zahradu,studuju....pořád v akci.Rozhodla jsem se po svém a myslím že správně.Nezajímají mne výzkumy,statistiky-----stejne za pár let odbornící popřou čeho jsou těd plné noviny....ale uvědomuju si nebo aspon myslím že kojení je kromě toho že je in správný,že MM je rozdodne lepší,vyváženejší,zdravejší......jen já si stanovila priority jinde.Své holky miluju a trávím s nima každou minuty ale představa že stávám každou hodinu a půl hod.kojím,a třeba pak stejne šáhnu po Um je pro scifi.Ale nikdy by mne nenapadlo napadat kojící maminky,nebo se cítít bídně protože já nekojím.Bylo to mé rozhodnutí a určitě toho nelituju.Nehledám žádné omluvy proste je to fakt a necítím se trapně když mi položí někdo otázku-jééé vy nekojíte?Tahle otázka mi přijde netaktní jako další-jeee dvojčátka-to jsou umělý?