Názory k článku Kdo nekojí s námi...

bavíme se tu o tom, že někdo, kdo o cosi příliš nestojí, nebude vyvíjet námahu, aby to mohl dělat? Když je vůle, je i cesta, když vůle není, tak to prostě opravdu nejde.
Protože ze mne mlíko dva roky jen stříkalo, kojila jsem, mít vpáčené bradavky, nebo málo mlíka, tak prostě kojit nebudu. Tím chci říct, že v dostatku informací problém netkví, alespoň ne většinou.

no jo to jsou ty s termoskou....my neměli termosku :)

Asi nemám pevnou vůli. Nerozkojila jsem se u dcery ani omylem. Neměla jsem ŽÁDNÉ mléko. A mohla se klidně stavět na hlavu. I laktační poradkyně si se mnou nevěděla rady.
U druhého jsem sice kojila, ale s příkrmem. Mléko sice trochu bylo, ale bylo málo. Čím víc jsem příkládala, tím méně jsem ho měla. Navíc po 40-ti minutách kojení, vydržel syn 20 minut a pak "řval" hlady a já už mu nemělo co nabídnout.
Jak říkám, nevám pevnou vůli. "Asi."

Proč tak složitě?

Voda byla převařená, připravená v termosce, nutrilon byl nasypaný v lahvičce, vše položené na nočním stolku. Stačilo to pouze zamychat dohromady. Navíc v noci "kojil" většinou manžel. Pro mě to bylo jednodušší než 45minut kojit a za hodinu to znova.

Jo, asi bych se nakonec rozkojila, ale mě to bylo vysloveně nepříjemný. Cítila jsem se jak dojnice.

trošku si mě pobavila: vodu si převaříš dopředu, dáš do lahve ( do několika lahví najednou), lahve zavřeš a ohřeješ na patřičnou teplotu až když potřebuješ ( ohřev nejlépe v mikrovlnce u nás 30 sekund). Takže když prcek řve už jen dáš mléko , zakvrdláš a jdem tankovat.