Názory k článku Kdo nekojí s námi...

Ahoj, souhlasím i nesouhlasím, u dcery jsem byla přesvědčená,že kojit budu, mám velmi velká prsa, dcera si z nich vůbec nedokázala mlíko vysát, po třech dnech jejího řevu a mého zoufalství mi moje sestra propašovala do nemocnice košíčky od aventu a začaly jsme konečně kojit, mlíka ovšem bylo velmi málo, že se přitáhne jsem doufala dva a půl měsíce, ty dcera víceméně prořvala, přikládala jsem ji častěji, jak nám radil dětský lékař, přesto se mlíko netvořilo, dva měsíce jsem to psychicky zvládala, byť jsem kojila kdekoliv to bylo možné a v noci jsem prakticky nespala, pak nám začala i ubývat na váze, a tak nezbylo nic jiného - než kojit a současně přikrmovat nutrilonem, nejdřív hlavně navečer, přes den jsme to vydržely, občas se mi i ráno podařilo nějaké mlíko odsát a večer nejdřív po lžičkách dostala to moje, pak teprve nutrilon,ale protože kojení chtěla malá víc a nebylo, musela jsem jí postupně dávat víc toho nutrilonu, faktem je, že jsme kojili s nutrilonem až do sedmého měsíce, pak to už vůbec nechtěla, zbytek jsem pár týdnů už jen odstříkávala do flašky.... I přesto jsme žádné pribiňáčky, jogurty a podobné kraviny dceři do půl roku vůbec nedávali, až těstě před půl rokem ochutnala večer kaši a kousek banánu,takže ač jsem plně nekojila, jsem na sebe docela hrdá,že i s málem mlíka jsme to zvládli....Teď jsem znovu těhotná a doufám,že kojení už půjde líp.

Rapiti, proč tak skoro agresivně? Napsala jsem jen že Essi a její postoj chápu a že sama jsem si nepřipouštěla, že by to mohlo nejít. A pak jsem na tom byla bídně. Posílám někoho do podzemí? Opravdu máš ten pocit? On je to prostě bludný kruh, čím víc jsem chtěla a byla vystreslá že to nejde, tak tím míň to šlo. Být malinko připravená (připustit si že to nemusí být 100%), nebýt namasírovaná s těch ženských časopisů, třeba bych to brala jinak a třeba by to nakonec i líp šlo, kdo ví. Byly to nejhorší vánoce, probrečený v porodnici, kdy dítě šlo dolů a dolů, ze mě skoro nic, a tak dál - ono se věčně čekat nedá a po 8 dnech už se muselo na nějakou náhražku přejít.

Spíš se stává,že se někdo ošklivě oboří na kojící matku,vím z vlastní zkušenosti.Ale takhle opačně z toho člověk trauma většinou nemá,spíš si pomyslí něco nelichotivého a pustí to z hlavy.

Žženno, mluvíš mi z duše. Taky nesnáším mytí nádobí, proto kojím. A možná to i někoho uklidní, ale mé děti, plně kojené přešly na tuhou stravu naprosto suveréně (i když nemusí tak dopadnout všechny děti, že, já mám prostě otesánky)
Ale znám i osoby, podle kterých stojí na místě porodu a na výhradném kojení snad i celý vesmír se všemi galaxiemi, co jich jen v kosmu je. A kojení je pro ně vskutku orgasmickou záležitostí. Já se přiznám - podle mé matky jsem divná, ale já prostě nevím, jestli mám mlíko v prsou, nebo ne. Moje tělo prakticky okamžitě po porodu odpojí 99% nervových zakončení v tělní oblasti s názvem prsa a když kojit přestanu, tak je zase hodí zpět do funkce ... snad. Jelikož já prostě necítím, nemám v nich cit, ale ani co by se za nehet vešlo. Se i musím podívat, jestli teda dítě pije, nebo ne, protože to necítím. Cítím jen, když mě kousne a nebo uhodí v prsa (to asi to 1 zapomenuté % nervů), takže pro mě to orgasmický zážitek opravdu není, pro mě to vlastně není nic jiného, než doslova bezcitné krmení dravé zvěře.

A Essi, beru zpět, že ten článek k ničemu není - si tu teď tak krásně cintám pentličky, že k něčemu to dobré bylo - si "pokecám".

Andie,
bohužel skutečně nemohu za to, že asi existují ženy (osobně takovou neznám), které z kojení dělají životní poslání a orgasmickou záležitost a mají potřebu tento přístup ventilovat. Ale kvůli pár takovým nebudem přece kritizovat všechny ostatní normálně kojící ženský, ne?
Kojím protože je to normální způsob obživy savčího mláděte, i toho mého. Protože je to pohodlné, bez vaření a bez nádobí, což je pro mne osobně velmi důležitá okolnost. Já se prostě flašce bráním za každou cenu. Hodlám kojit co nejdéle, a sice tak, aby dítě pak rovnou přešlo na normoš stravu z normoš (plastového :o))) nádobí a abychom "lahvové období" úplně minuli. Osobně nechápu, že se někomu chce vyvařovat flašky, když má jinak možnost kojit, ale prostě evidentně ne každej má takovej odpor k mytí nodobí jako já.
Mateřské mléko je