Názory k článku Alternativní způsoby výživy dítěte - ano, či ne?

Marto, ale kde to bereš, genetická zátěž se přece projevuje až po dlouhé době ;-D

Hanulko,
proč by jako na rakovině tlustého střeva měli být Češi nějak geneticky závislí.
Ta závislost se týká opravdu jen závislosti na určitých potravinách (masu, mléku, ...), protože Čech jak nemá flákotu alespoň 5x týdně, tak hned nabyde dojmu, že musí nutně umřít na podvýživu.
Genetická zátěž, aby se dala v genetickém materiálu vůbec prokázat, vzniká až po velmi dlouhé době. Kromě toho vědec musí ještě také vědět, kde hledat a co hledat.
Genetickou závislost lze velmi snadno vyvrátit. Svého času byly tuším v rakovině tlustého střeva na prvním místě USA. Stačilo pak jen, aby jako modní vlna u nich nastoupilo vegetariánství a jiné trendy zdravé výživy. Měli okamžitě během pár let po prvenství.
Naopak přistěhovalci do USA z Číny a Japonska, pokud přešli na živočišný typ stravy Američanů, měli během krátké doby ve své populaci prakticky stejný výskyt různých druhů rakovin, jaký měli Američané.
V Číně a Japonsku se přitom u místního obyvatelstva tyto nemoci prakticky vůbec nevyskytovaly.
Zvláště dobře se to dalo vysledovat na rakovině prsu. Konzumování mléčných výrobků ve zmíněných zemích do ne tak úplně dávné doby prakticky neexistovalo, proto její výskyt byl minimální.
Při přestěhování do USA se japonské a čínské ženy dostaly během jedné generace na několikanásobky hodnot ve svých původních zemích.
Zároveň v těch čínských a japonských komunitách, ve kterých se zachovalo tradiční stravování (bez mléka a mléčných výrobků) k žádnému zvýšení nedošlo.
Pochopitelně tam přetrvávaly zase rakoviny typické pro východní země.
Moribundus tady také psal o vybití dobytka během Druhé světové války (Holandsko?).
Tehdy došlo skutečně během pár let prakticky k vymizení určitých typů rakovin.
Po válce pak naopak došlo při obnově dobytkářství k rychlému zyšování jejich počtu.
Těžko tedy hledat ještě pádnější důkazy, že určité potraviny mohou za určité nemoci.
Rčení "všeho s mírou" se může časem také vymstít, protože se zjišťuje, že jíme-li určité nezdravé potraviny v menším množství, nástup onemocnění začíná jenom o něco později. Je jasné, že jsou i výjimky.
S tou vlákninou máš pravdu, protože i s ovocem a zeleninou se musí umět zacházet.

Vegetarianstvi tez neni prirozene, protoze neni na svete tvora krom cloveka ktery by si stravu opekal, varil nebo dokonce prumyslove zpracovaval a ani clovek to nedelel vecne a nedelaji to ani vsichni lide.
Ale je urcite prirozenejsi nez pojidani zabitych zvirat.
Od te doby, co se syrovou stravou zivim, nejsem uz chudokrevny jako jsem vzdy byl a pravidelne chodim nevericimu doktorovi, co u me ma cernou tecku s poznamkou - divne se zivici exot, 4x rocne darovat krev.
Podstatne je, pokud clovek neji maso, konzumovat DENNE predevsim dostatek zelenych listu (salat, spenat, endivie...), datli a merunek a naopak, nekonzumovat nic, co zpusobuje chudokrevnost, jako treba mlecne vyrobky. O prumyslovych aditivech a potravinach likvidujicich strevni floru nemluve. A nejlip jist co nejvic syroveho.
Pak clovek maso k zivotu nepotrebuje stejne jako jeho vetsina jeho opicich pribuznych.

V anglictine je vetsinou informaci vic, pro ukazku jedna rodinka:

http://www.vegetarianbaby.com/interviews/gardendiet.shtml
http://www.thegardendiet.com/

Dobrý den, ráda bych zdůraznila, že jen tím, že v ČR lidé jedí maso a jsou tudíž na 1. místě v rakovině tlustého střeva a konečníku to není!!!
Češi mají genetické predispozice k tomuto onemocnění, takže strava může toto riziko do jisté míry snížit, nicméně geny nikdo zatím neovlivní :-(
Děti do konce svého vývoje by měly přijímat živočišné bílkoviny, protože jsou opravdu nezbytné k dobrému vývoji. Neznamená to ale, že se to bude přehánět s nějakými propečenými bůčky každý den. Zelenina je taky dobrá, ale také má mouchy např. víte, že přemíra vlákniny nám zase může přivodit rakovinu žaludku. Razím moto všeho s mírou :-))))

Zuzi, bohužel (nebo spíše bohudík) to dokázané je. Tyto novodobé výzkumy potvrzují i statistiky v úmrtnosti na zmíněné druhy rakovin už z období II. světové války, kdy byl masa a mléka v Evropě nedostatek, který vznikl prakticky skokovým způsobem.
Jsou to docela zajímavá čísla, k jakému poklesu onemocnění došlo, když tyto potraviny nebyly běžně k dispozici.

Když se trochu pozorněji podíváš po Rodině, tak zjistíš, že prakticky ke stejnému konstatování došli i ve WHO.
Ti než něco uznají, to už se opravdu něco musí dít.