Názory k článku Je moje dítě nadané?

Já teda nevím,ale ti, co se radují jak mají nadané, geniální děti, jestli vůbec vědí jaký to maj děti těžký.Já osobně jsem si ve 3letech zavázala tkaničku, uměla jsem číst, plavat, jezdit na kole bez koleček, v 5letech jsem znala vyjmenovaná slova,psala jsem diktáty pro 4tou třídu bez chyb (moje sestra byla ve 4tý a prostě si se mnou hrála na školu).jelikož jsem rostla za komančů a jsem narozená v listopadu šla jsem do školy až v podstatě 7letech a co? nudila jsem se,je to blbý ale děti, který ve školce "tahaly kačery" mi přišly debilní a takovýho člověka pokud se sejde s učitelkama,který se snažej spíš to "nadání" umlátit,aby bylo dítě průměrný tak to nemá těžký.ostatní děti jsou zlý,berou to že dítě je "jiný" a to je nářez.taky mě furt někde posílali - na matematickou olympiádu a podobný a to bylo strašný:(((((((do maturity jsem se nemusela učit stačilo,co jsem pocyhtila ve škole,protože mě to zajímalo,na střední samý jedničky.Empatie mi teda nechybí,ale zase si neumím dodnes najít kamarádku protože jsem asi blbě vychovaná,ale vadí mě takový ty pomlouvací typy a než se bavit s někým, aby člověk nebyl sám,tak radši s nikým:( a taky mi nějak v životě chybí takový jako známkování, jak byl člověk motivovanej tímhle směrem,nikdo vám nedá známku za to jestli máte dobrýho manžela,jestli jste dobrá máma, jestli jste dobrej člověk, jestli jste čestný apod...
Proto svoje dítě vychovávám hlavně aby bylo šťastný!!!!ne "nejchytřejší" vždyť spousta těch co měli 4ky ve škole se maj nakonec dobře,nebo ne?
chci aby moje dítě bylo šťastný,spokojený zdravý a čestný a kdyby se mi to povedlo,budu taky ta nejšťastnější máma pod sluncem:)
a propo nepíšu to aby se zas někdo nenavážel jako že někomu závidím "nadané"dítě.moje dítě je taky šikovný.nadáním se chlubit nebudu všechny děti jsou úžasný.jen ty "nadané" děti kumulujte do nadaných tříd nejlépe co nejdýl a pak z nich vylezou a budete jenom zírat jak budou sociálně přizpůsobivý
v jediném v čem souhlasím s článkem, že se to nemá takovému dítěti říkat jak je on jedinej chytrej protože to jsou pak namyšlený rádobyvědátoři to je mazec...

S tím autismem to nemuselo zase být až tak od věci, bohužel.
Můj synovec byl vždycky velmi "jiné" dítě, prokazoval na jednu stranu známky geniality - ve třech letech četl v novinách politické komentáře a dokázal o nich celkem rozumně mluvit (číst ho nikdo neučil, to pochytal nějak ze vzduchu) Pak se zbláznil do mořských potvor a měl nastudované latinské výrazy týkajících se mořských bezobratlovců prakticky na univerzitní úrovni...a takhle by šlo pokračovat dál a dál, prostě ohromoval.

Jenže na straně druhé se tenhle kluk nikdy nedokázal přátelit s ostatními dětmi a když už, tak za velmi vyhraněných okolností. Když byl trochu starší, tak začal mít velké problémy ve škole, protože svou "genialitu" dokázal užívat pouze velmi specifickým směrem a byl celkově nepřizpůsobivý, došlo k šikaně od ostatních dětí...V deseti letech konečně někoho napadlo ho nechat vyšetřit a ejhle, synovec má Aspergerův syndrom, totálně postrádá schopnost empatie, celkově jeho sociální schopnosti jsou nezáviděníhodné. Prostě v životě to nebude mít jednoduché, i když věřím, doufám, že se s tím popere.

řekla bych, že každý máme na něco nadané děti , jen o tom nejspíš nemáme potřebu psát a chlubit se tím. Moje dcera je taky výjímečná, především v mých očích, ale pro ostatní je naprosto normální a stejně tak, když mě kamarádky vyzdvihují svoje broučky, já je vnímám normálně. Jasně, že jsou rozdíly, ale každý umí v daném věku něco a rozhodně si o dceři nemyslím, že je génius jen proto, že kamarád to neumí, ten zas umí vyslovovat "r" a naše dcera né. A ty základní potřeby???? Z toho si nic nedělej, všichni jsme se je naučili. Ale ted když nad tím přemýšlím, tak dcera je vlastně geniální, protože od 22m spí i na noc bez plen, zatímco stejně starý kamarád to vyzkoušel teprve tento týden, jsou jim 3 roky a kousek. Samozřejmě to ted myslím jako ironii, jen jsme prostě měli štěstí a oni zase mají na něco jiného stejně jako určitě i vy.

Tak nějak. Přesně jsi to vystihla. Na nějakou dobu se dítě pro něco nadchne. Syn (teď 2 roky) asi kolem 1,5 roku rozeznával značky aut, potom ho začala bavit písmenka, pak ho to pustilo, zajímali ho taky dinosauři, teď pro změnu listujeme dokola v jedné obrázkové knížce všech možných zvířat (všechna si pamatuje)... Ale že by byl výjimečně nadaný mě nenapadlo. Prostě je to dítě. Chce poznávat. Zajímá se o svět. A jeho zájmy se po nějaké době mění.. Z.

Einstein byl navic autista, co ja vim.